Unie porušuje tradiční evropské hodnoty, její propaganda do škol nepatří, kritizuje europoslanec

„Co se tedy ve školách má učit? To, co se říká v Bruselu, nebo skutečně tradiční historické hodnoty Evropy?“ ptá se europoslanec za Stranu svobodných občanů Jiří Payne.

Považuje za ně například pluralitu, svobodnou soutěž nebo úctu k suverenitě. Podle něj se ale Unie místo toho snaží vše unifikovat, férovou soutěž popírá dotacemi a suverenitu považuje za přežitek.

Unie má demokratický deficit. Průměrný evropský občan má v ideálním případě čtyřprocentní vliv na rozhodování Komise. Vůči národnímu parlamentu má padesátiprocentní.Jiří Payne

„Evropský parlament zrovna ve středu schválil rezoluci o ženách a změnách klimatu, ve které se evidentně dopouští diskriminace, protože v ní není ani zmínka o mužích. Miliony eur máme investovat do výchovy žen a muži nic? Unie tradiční evropské hodnoty porušuje,“ tvrdí Payne.

Připomíná také, že podle českých zákonů je zakázáno ve školách vyvíjet jakoukoli politickou činnost. „Pokud se budeme bavit o hodnotách antického Říma a Řecka a jak se promítají do současnosti, tak je to v pořádku. Ale jakmile by kdokoli začal upřednostňovat jednu z pěti možných variant dalšího vývoje Unie, pak je to politická propaganda,“ upozorňuje.

Brusel nám hodnoty nediktuje

Podle sociálnědemokratické europoslankyně Olgy Sehnalové je ve školách především třeba učit, jak Evropská unie funguje. Na Paynovu kritiku demokratického deficitu reaguje tím, že jednotlivé komisaře vysílají demokraticky zvolené národní vlády, které jsou zastoupeny v Evropské radě. A Evropský parlament je volen přímo občany Unie.

Otevřená debata je také jednou z evropských hodnot. Ať studenti diskutují o tom, jak by spolu státy měly spolupracovat.Olga Sehnalová

„Je to struktura, která historicky nějak vznikla a je dána kompromisem. Máme osmadvacet suverénních států, které přijaly pravidla pro spolurozhodování. Můžeme debatovat, jak posílit prvky přímého rozhodování, třeba formou evropské občanské iniciativy,“ uvádí.

Připomíná také, že evropské hodnoty, které zmiňuje například Smlouva o Evropské unii, nejsou nadiktované Bruselem, ale máme je zakotveny i v naší ústavě. „Jsou to principy a ideály, ke kterým se někdy blížíme a jindy vzdalujeme. Hlavně bychom je ale měli konfrontovat s realitou,“ zdůrazňuje Sehnalová.