Umělý list
Britský student Julian Melchiorri vytvořil technologickou analogii zeleného listu, tedy neživý systém, který umí z vody, oxidu uhličitého a slunečního záření vytvářet kyslík. Jde o technologii trochu podobnou tzv. umělé fotosyntéze, kterou v nedávné době průkopnicky vyvíjel například Daniel Nocera.
Julianovým úmyslem bylo přitom vyvinout nejen vhodný systém pro udržování životních podmínek na kosmických lodích, orbitálních stanicích a v budoucích pozemských koloniích na jiných planetách, ale také umožnit pozemským architektům zahrnout do jejich staveb umělé prvky, produkující kyslík, podobně jako to dělají zelené rostliny. Zatímco rostliny nelze mechanicky ani kultivačně umístit kamkoliv, toto omezení pro Melchiorriho umělé listy, vyvinuté v rámci jeho projektu Silk Leaf, zjevně neplatí. Umělé listy mohou být mnohem odolnější na řadě míst, kde by zelené rostliny nezvládaly přežívat. Rostliny mají třeba potíže normálně růst v beztížném stavu, ale i v některých znečištěných místech nebo na místech s nedostatečnou kvalitou půdy. Umělé listy na rozdíl od listů rostlin nepotřebují gravitaci a vlastně ani půdu ke svému růstu a vyživování.
Melchiorri si na rozdíl od průkopníků umělé fotosyntézy situaci značně ulehčil. Nevyvíjel mechanismus fotosyntézy úplně „od píky”, tj. odzdola nahoru, ale převzal od zelených rostlin vlastně celou jejich hotovou „technologii”. Konkrétně vyextrahoval z nich celé chloroplasty, což jsou organely obsažené v rostlinných buňkách, které fotosyntézu zajišťují. Tyto chloroplasty pak vnořil do materiálu na bázi hedvábných proteinů, získaného přímo z hedvábí, čímž vytvořil hybridní biologicko-technologickou součástku, která poněkud připomíná původní listy, včetně zelené barvy (tu způsobuje přírodní chlorofyl, umístěný v chloroplastech). Hedvábné proteiny mají podle Melchiorriho důležitou schopnost stabilizovat organické molekuly, ze kterých jsou vytvořeny chloroplasty.
Podobné umělé listy se v budoucnu mohou stát nejen přirozenou součástí řady interiérů i exteriérů zde na Zemi (Melchiorri například propaguje myšlenku zelených součástí fasád, které budou filtrovat a obohacovat vzduch v rámci ventilace a klimatizace vzduchu ve vnitřním prostředí budov), ale mohou být i průkopníky kolonizace Marsu a Měsíce. Nebudeme pak muset čekat, až ve vesmírné kolonii budou vhodné podmínky pro pěstování rostlin. Po instalaci dostatečného počtu umělých listů budeme mít k dispozici první kyslík prakticky hned.
Autor umělých listů však zatím neposkytl konkrétní čísla o jejich praktické funkčnosti, trvanlivosti nebo odolnosti vůči různým vlivům a je proto třeba jeho umělé listy zatím brát jen jako koncepční prototypy. Autor také nevysvětluje, co se v jeho umělých listech děje s přijímaným uhlíkem a vodíkem – umělý list totiž nijak neroste.
Julian Melchiorri studuje na londýnské Royal College of Art.
The "first man-made biological leaf" could enable humans to colonise space from Dezeen on Vimeo.
Zdroje: Julian Melchiorri, CNet, Dezeen, Gizmodo, CNN, IFL Science
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
