Ukrajina má šanci být životaschopnou zemí, která bude garantovat bezpečnost Evropy, míní Pojar
Evropě se nelíbí nový mírový plán Donalda Trumpa pro Ukrajinu, který předpokládá uznání okupovaného Krymu a dalších východoukrajinských oblastí za de facto ruské nebo omezení velikosti a výzbroje ukrajinské armády výměnou za bezpečnostní garance. „Ďábel je v detailu. Se 400 tisíci vojáky by Ukrajina měla třetí největší armádu v rámci NATO. To je dobrý základ na to, abyste se mohli bránit,“ soudí v Interview Plus končící poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
Americký návrh počítá i s „bezpečnostními zárukami“ pro Ukrajinu, jejich obsah však není v dokumentu blíže specifikován.
Čtěte také
„Znovu, ďábel je v detailu a ten není dohodnut. Je zde i otázka případných omezení ukrajinských zbraní. Na to bychom se měli zaměřit, protože Ukrajina musí mít dostatečnou odstrašující sílu, aby Rusko znovu nerozpoutalo dobyvačnou válku jako už dvakrát za posledních 20 let,“ zdůrazňuje poradce.
Poukazuje na to, že ani Rusko nebude se všemi body plánu spokojeno. Výchozím cílem Kremlu bylo dobytí celé Ukrajiny a její začlenění do ruské sféry vlivu, v zásadě znovuobnovení Sovětského svazu.
Čtěte také
„V tuto chvíli kontroluje 20 procent ukrajinského území, to není žádný velký úspěch Ruska, které při tom ztratilo milion lidí. Pokud bude Ukrajina schopna fungovat na 80 procentech území a bude mít přístup k Černému moři, který jí Rusko chtělo vzít, tak to může být životaschopná země do budoucna garantující širší evropskou bezpečnost,“ uvádí Pojar.
Evropa se podle něj zároveň nesmí divit, že se o evropské bezpečnosti do značné míry jedná bez ní. „Třicet let neinvestujeme do vlastní obrany a naše schopnosti jsou velmi, velmi omezené. Až budeme mít silné armády, tak to o nás bez nás nebude,“ konstatuje.
Buďme bdělí a investujme
Polsko minulý týden zaznamenalo útok na železnici. Prokuratura označila za trestný čin teroristické povahy, kterého se měli dopustit dva muži ukrajinské národnosti, ovšem řízení z Ruska. Podle Pojara je zázrak, že se Rusku nepodařilo daleko více podobných útoků, protože coby imperiální mocnost chce škodit a také škodí.
Čtěte také
Na ochranu kritické infrastruktury Polsko zahajuje operaci Horizont, v terénu má jít na 10 tisíc vojáků. Chce také spustit aplikaci pro hlášení bezpečnostních incidentů, se kterými se v posledních letech potýkají i další země včetně Česka.
Týká se to především boje s kybernetickými útoky. Za některými podle Pojara stojí Rusko, které cílí na narušení chodu institucí a firem. Ruská stopa je ovšem často spojena i s kriminálními gangy a zločinci, protože ruský stát umí s podsvětím spolupracovat.
„Útoky se dějí poměrně běžně, ale nebyly jsme svědky žádného veleúspěšného, který by způsobil nějaké velké škody. Máme být bdělí a investovat do bezpečnosti, ale nepropadat panice a myslet si, že nás někdo srazí na kolena,“ ubezpečuje Pojar.
Čtěte také
Za klíčové považuje, aby Česko bylo solidním členem Severoatlantické aliance a dostálo svým závazkům.
„Výdaje na obranu musíme brát nikoli jako příspěvky nějaké mezinárodní organizaci, ale jako výdaje do české ekonomiky, konkurenceschopnosti, zaměstnanosti a inovativnosti, což jde ruku v ruce se zajištěním bazální bezpečnosti,“ podotýká.
Jak podle něj k bezpečnosti přistoupí budoucí vláda? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
