Týden očima Petra Schwarze: Zatmění nejen Měsíce
Moc hezký pohled na českou veřejnou scénu to v posledních dnech nebyl, a zatmění Měsíce ze začátku týdne na to nejspíš vliv nemělo. I když během něj Měsíc ještě naboural asteroid.
Poslanecká sněmovna se sešla na první schůzi po Vánocích a zvláště komunističtí poslanci nastoupili do práce plni sil. Bohužel.
Petr Hartman: Hříšníky ze sněmovny může umravnit ústavní soud
Ve sněmovně se nachází 106 hříšníků. Právě tolik poslanců bylo ochotno zvednout ruku a souhlasit se zdaněním peněžitých náhrad týkajících se církevních restitucí.
Pod jejich ideovým vedením dospěla většina dolní komory parlamentu zahrnující i zákonodárce ČSSD, hnutí ANO a SPD zřejmě k přesvědčení, že nejlépe půjde posílit naše vzývané křesťansko-židovské kořeny tak, že se bude co nejvíce řezat do jejich stromu, a schválila cosi, čemu se radši říká zdanění církevních restitucí, protože to zní ještě docela dobře.
Za touto, pro většinu národa líbivou nálepkou se schovává prostá pravda, že většina sněmovny se rozhodla vykašlat se na podepsané smlouvy a sebrat církvím část peněz, které jim mají pomoci osamostatnit se od státu, což postihne zvláště církve menší.
To bylo ve sněmovně doprovázeno klopotným poukazováním na to, že prý církve dostaly těch peněz víc, než měly, což ale stále nikdo nedokázal doložit jakoukoli smysluplnou analýzou.
Střízlivý pohled
Jiří Leschtina: Babiš polévá komunisty živou vodou
Bere dech lehkost, s jakou Komunistická strana Čech a Moravy s pomocí ANO, ČSSD a SPD protlačila sněmovnou svůj zvrhlý návrh na zdanění církevních restitucí.
Určitou korunu tomu dal sociální demokrat Zaorálek, podle kterého žádná analýza stejně není potřeba, protože restituce jsou pouze politickým rozhodnutím. Ano, jistě, berme tedy vážně, že politickým rozhodnutím sněmovny je zkomplikovat budoucnost zejména menším církvím a zároveň dát najevo, že smlouva se státem ještě neznamená, že ji stát také bude plnit. Hezké vyhlídky.
A když už se komunistům tak pěkně dařilo, přišli s dalším bonbónkem – opět po čase vytáhli návrh zákona, který by podle jejich slov měl ochránit češtinu a zabránit jejímu prznění. Trošku chybičkou pravda bylo, že hned v první větě jejich návrhu je češtinářská hrubka, takže by se možná napřed komunisté měli naučit česky sami. Ale co, pořád nadáváme, kolik chodí z Bruselu zbytečných pravidel, tak proč nějaké nevytvořit sami.
Těžko říci, jestli tento zákon nemá být skrytou hrozbou pro premiéra Babiše, který občas sklouzne ve vyjadřování do slovenštiny, ale nutno říci, že někdy Babišovi není rozumět ani v češtině.
Ondřej Konrád: Pohled na Agrofert od Berounky
Sloveso zpolitizovat užívá český premiér často a jakoby snad i rád. Jenže málokdy správně.
Tento týden se vyjádřil, že by bylo potřeba méně Evropy a naopak by měly mít více vlivu národní státy, aby vzápětí doplnil, že „problémem Evropy je, že nemáme přirozeného lídra, který by byl respektován všemi členskými státy, který by i vystupoval objektivně pro všechny státy, a nezastupoval jenom svoji zemi.“ Jak tohle skloubit dohromady, ví asi jen sám Babiš.
Pokud by Evropa měla mít jednoho jasného lídra, musela by být naopak více integrovaná, jinak to nebude lídr, ale figurka, tak praví prostá logika. Možná, že ale Babiš, když právě spí, sní o tom, že bude řídit celou Evropu jako firmu – co ale potom s tím větším vlivem národních států?
Ale i jiné Babišovy priority je těžké pochopit. „Budeme bojovat za Apple Store v Praze pro naše lidi," prohlásil po setkání se šéfem Applu Timem Cookem a rovnou pro tento obchod našel skvělé umístění – hodila by se prý budova ministerstva pro místní rozvoj. Ale nešť, podle prezidentových vyjádření to vypadá, že čínský Huawei má zastoupení na Pražském hradě, tak proč by Apple nemohl dostat jedno ministerstvo.
Česká pošta stále řeší, jak uživit své pobočky a tak se na jích přepážkách dá koupit už ledacos, ale ruská pošta šla ještě dále. Tisíce jejích úřadů začaly prodávat lahvové pivo, což by mělo přispět k menší konzumaci samohonek, nemrznoucích směsí, šamponů a dalších podobných život ohrožujících levných zdrojů opilosti na matičce Rusi. Střízlivý pohled do dalších dnů přeje posluchačům Českého rozhlasu Plus, sobě i celému světu Petr Schwarz.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
