Týden očima Petra Schwarze: Mír a ztráta směru
Ve Vatikánu byl inaugurován nový papež při slavnostní mši, na kterou se sjelo 150 tisíc poutníků a více než jeden a půl stovky delegací představitelů států i jiných náboženství z celé planety, tedy samozřejmě kromě například Ruska.
Lev XIV. při mši v duchu svého papežského hesla „V Kristu jedno jsme“ vyzýval k jednotě a lásce mezi lidmi a k společné cestě, nejen v rámci katolické církve, ale i s ostatními křesťanskými církvemi, těmi, kdo vyznávají jiná náboženství či hledají Boha, se všemi lidmi dobré vůle, k budování nového světa, kde povládne mír. Ten je ale v dnešním světě ještě daleko.
Čtěte také
O míru a zřejmě i jiných patáliích si přátelsky povídali dvě hodiny po telefonu americký prezident Trump s ruským vůdcem Putinem a podle svědectví z Kremlu to prý byl rozhovor tak hezký, že ani jeden z nich nechtěl zavěsit. Když se pak Trump v dalším, konferenčním, telefonickém hovoru pochlubil evropským lídrům a ukrajinskému prezidentovi Zelenskému, jak byl s Putinem ohromně úspěšný, nastalo prý na chvíli vskutku ohromené ticho.
Pokud někdo doufal, že to, jak se ruský vůdce Putin postavil k istanbulskému prvnímu přímému jednání mezi Ukrajinou a Ruskem po více než třech letech, které ostatně Putin sám navrhl, přivede Donalda Trumpa k nějakému obratu v jeho vztahu k ruskému vůdci – no, tak se tedy nedočkal. Trumpovi totiž stačila jakási vágní nabídka, že Rusko začne přímo jednat s Ukrajinou o memorandu, která by mohlo vést k jednání o příměří. Což po zkušenostech z Istanbulu je jasná cesta nikam.
Čtěte také
Každopádně Trump na základě tohoto obláčku slov odmítl na Rusko uvalit další sankce, když přeci vše tak dobře směřuje kupředu, na zasedání zemí G7 Spojené státy zablokovaly závěrečné komuniké, aby se snad Kreml neurazil, že by mohl být obviňován z agrese, Trump se naopak opět navezl do Zelenského a pro jistotu si umyl ruce slovy, že stejně je to čistě „evropská“ válka.
Každopádně, co bude Rusko vyžadovat, víme, opakuje to dokola – takzvané odstranění „prvotních příčin“ a nějaké to území, které nedokázali dobýt k tomu, jako začátek. Pouhý začátek. Putinův poradce Kobjakov tento týden vysvětlil, co by mělo být dál – podle jeho slov totiž stále existuje Sovětský svaz, nebyl zrušen po právu, a tak vpád na Ukrajinu je čistě jeho vnitrostátní záležitostí.
A jak napsal s odvoláním na vysoce postavené zdroje z Putinovy administrativy server The Moscow Times, v očích Kremlu pokud se podaří uzavřít dohodu, Trumpova Amerika jí uzná právo Ruska na kontrolu postsovětského prostoru, samozřejmě Ukrajiny, ale i východní Evropy včetně nás – a v určitém ohledu i právo Kremlu ovlivňovat Evropu.
Čtěte také
Prostě onen Putinův „multipolární svět“, ve kterém si velmoci rozdělí sféry vlivu a dostanou volnou ruku si na „svém“ písečku dělat, co se jim zlíbí. Tenhle zvrácený svět Putin nabízí Trumpovi, a ten na to očividně slyší. A tak sní o velkých obchodech s Ruskem, oněch velkých příležitostech, a nechává se Putinem vést močálem temným kolem bílých skal. A dává najevo, že Putin je mu mnohem blíže než Evropa, než zbytek Západu.
Evropské unii Trump naopak pohrozil hned padesátiprocentními cly platnými od začátku června, a svým stoupencům vysvětloval, že prý Unie vznikla primárně za účelem obchodního zneužití USA, což se zřejmě projevuje tím, že Američané za to, co jim Evropané dodají, musí platit.
Méně překvapivá probuzení
Ale pojďme rychle dál. V Rumunsku zvolili nového prezidenta, stal se jím s překvapivě velkou převahou proevropský bukurešťský primátor Dan. České ministerstvo zahraničí oznámilo, že ho požádal o pomoc český občan, který vstoupil do ruské armády a teď by rád, aby ho české úřady tahaly z kaše.
V severní Koreji spouštěli před očima komunistického diktátora Kima na vodu nový torpédoborec, což se jim tak úplně nepodařilo a loď skončila poškozená na boku – Kim zuří a slibuje drakonické tresty na všechny strany.
To v Norsku jeden chlapík po ránu zjistil, že mu příď obří kontejnerové lodi dlouhé téměř 150 metrů zaparkovala na zahrádce jeho domku na břehu fjordu, nějak si spletla směr a najela na břeh. Méně překvapivá probuzení přeje posluchačům Českého rozhlasu Plus, sobě i celému světu Petr Schwarz.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
