Turecko je dobrá země pro uprchlíky. Ale ne tak dobrá jako Německo, říká Afghánec
Je to přes půl roku, co německá kancléřka Angela Merkelová vyjádřila vstřícnost vůči běžencům, kteří uvízli na tzv. balkánské trase. Opakovaně prohlásila, že Němci integraci žadatelů o azyl zvládnou.
Donedávna se počet příchozích do Evropy výrazně nesnížil. V březnu 2016 uzavřela EU dohodu s Tureckem o výměně běženců za potenciální uprchlíky a v Německu se ve třech spolkových zemích uskutečnily v březnu volby považované za referendum ke kancléřčiným výrokům.
Ve volbách posílila antiimigrační strana Alternativa pro Německo (AfD) s baštou v Sasku-Anhaltsku. Preference narostly i stranám, které prosazují vstřícnost vůči migrantům a v případě sociálních demokratů jsou - na rozdíl od AfD - v koalici s vládnoucími křesťanskými demokraty na celoněmecké úrovni.
Podle zpravodaje ČRo v Německu Pavla Poláka, AfD nemá jasný politický program. Ani v otázce migrace nenabízí alternativní řešení; pouze z různých pozic a s různou radikálností kritizuje politiku kancléřky Angely Merkelové. „Strana má spíše požadavky, nejen týkající se migrace. Ale řešení tato strana nemá,“ shrnuje Polák.
„V Sýrii mají taky válku a Taliban, stejně jako u nás. Jsme na tom stejně. Dohodu moc neznám, nevím, proč nechtějí pouštět další běžence do Evropy. Možná už jich je tady hodně. Ale Turecko je dobrá země pro uprchlíky. Není problém. Zůstali jsme tam 10 dní. Je to dobrá země, ale ne tak dobrá jako Německo. Tady vás podporují a pomohou vám. V Turecku si vše musíte zařídit sami. Ale my, uprchlíci, potřebujeme, aby nás zpočátku někdo vedl za ruku a ukázal nám, co a jak. Pak už si pomůžeme sami,“ říká Afghánec Parvez.
Důrazné kritiky má kancléřka i v řadách své křesťanskodemokratické strany. „Tábor jejích odpůrců čítá přibližně 30 poslanců, to je zlomek členů strany,“ připomíná Pavel Polák. „Jejich odpor má kořeny ve způsobu pomoci Řecku během finanční krize. Odpor se přelil do migrační krize. Poslanci Angele Merkelové vyčítají otevřené hranice a styl zvládání migračních toků. Jejich nervozita pramení z toho, že za rok mohou kvůli neúspěchu Angely Merkelové přijít o poslanecké křeslo,“ pozoruje zpravodaj v Německu. Kancléřka Merkelová své kritiky nekomentuje.
Afghánec Parvez přišel do Německa před pěti měsíci. Se skupinou přátel utekli, jak říká, před neustálým válčením. S novou smlouvou EU-Turecko souhlasí, i když dopadá tvrdě na Afghánce – ale až na ty, co přijdou po něm.
Afghánci byli v roce 2015 čtvrtou největší skupinou žadatelů, azyl byl přidělen šesti procentům z nich. Podle neoficiálních odhadů přišlo vloni do Německa 1,1 milionu lidí s cílem požádat o azyl. Někteří tak skutečně učinili, přičemž nárok na něj bude mít malá část z nich.
Podle Německého statistického úřadu bylo k prosinci 2015 přijato 476 tisíc žádostí o azyl. Ve 280 tisících případech bylo rozhodnuto: zhruba 140 tisícům cizinců byl nárok na azyl uznán, 91 tisícům byl zamítnut, 50 tisíc běženců bylo zařazeno do kategorie speciálních případů, kdy si například cizinec žádost o azyl rozmyslí, změní výpověď, žadatel zemře. V roce 2014 tvořili cizinci v 81 milionovém Německu 9,3 procent.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
