Tuňáky žene globální oteplování na sever

Na tuňáka modroploutvého narazili rybáři už několikrát u východního pobřeží Grónska. Podle londýnských Timesů je to poprvé po více než třech stech letech, co tam tuto rybu někdo viděl. „Jde o zatím nejjasnější důkaz, že teplota moří a oceánů skutečně roste,“ míní deník.

Tři tuňáky nedávno ulovili rybáři 160 kilometrů pod Severním polárním kruhem. Na lodi byl naštěstí dánský tým výzkumníků, který studoval dopad oteplování na rybí biotopy.

V síti plné makrel však uvázli tuňáci, kteří se běžně vyskytují ve Středozemním moři a Mexickém zálivu. Ryba také migruje severojižním směrem v Atlantiku, vždy se však vyhýbá vodám, jejichž teplota klesá pod 11 stupňů Celsia. Tuňák je totiž velmi rychlý plavec – aby však mohl dosáhnout až sedmdesátikilometrové rychlosti, potřebuje udržovat svaly v teple.

„U Grónska tuňáky nikdo neviděl posledních 342 let,“ řekl Brian MacKenzie z dánského Národního úřadu pro mořské zdroje. Informace publikoval v odborném magazínu Global Change Biology. „Jde o důkaz, že velké a mobilní ryby mění své trasy tahů a postupují dále na sever,“ uvedl vědec v článku.

Čtěte také

Pokud byli vyloveni tři tuňáci, lze předpokládat, že nablízku mohlo být hejno deseti až sta ryb téhož druhu. Oteplování vod podle ichtyologů způsobuje takzvanou „biologickou kaskádu“ – jako první změní své migrační zvyky plankton, a po něm následují makrely a další ryby.

Tuňák modroploutvý patří ke komerčně nejoblíbenějším rybám, dorůstá bezmála tří metrů a může vážit až 250 kilogramů. Na japonských trzích se prodávají nejlepší kusy velmi draze. Vědce nyní nejvíce zajímá, odkud tuňáci na sever připluli. „Podle satelitních tepelných map oceánů je nejpravděpodobnější oblastí jejich původu Středozemní moře,“ končí Timesy.

Zpracováno ze zahraničního tisku.