Trump řeší spor o Golanské výšiny šokovou terapií. Bez obou aktérů a sám, tvrdí politolog Barša

Golanské výšiny, spor se táhne už od roku 1967
Golanské výšiny, spor se táhne už od roku 1967

Proč se americký prezident tak angažuje v Izraeli? Co se na Blízkém východě změnilo po americkém uznání Golanských výšin za izraelské území a proč je nesmysl házet všechny muslimy do jednoho „pytle na teroristy“? Otázky Interview Plus pro politologa Pavla Baršu.

HLASUJTE: Souhlasíte s tím, že USA uznaly izraelskou suverenitu nad Golanskými výšinami?

Izraelští vojáci shlížejí ze strategického návrší do Sýrie

Donald Trump podepsal dekret, kterým USA uznávají svrchovanost Izraele nad Golanskými výšinami.

Donald Trump uznal právo Izraele na území Golanských výšin. Česko se ale hlásí k rezolucím Rady bezpečnosti OSN a ke společné pozici EU, které ale Golany pořád považují za okupované území.

Současný, a velmi pravděpodobně i budoucí izraelský premiér Benjamin Netanjahu lidem slíbil, že výšiny budou pod izraelskou suverenitou, když vyhraje volby. „De facto už ale pod jejich správou jsou, a to od roku 1967. Jinými slovy řekl, že je chce anektovat,“ vysvětluje politolog Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Pavel Barša.

Trump zasahuje do izraelských voleb?

Pozorovatelé dění na Blízkém východě se shodují na skutečnosti, podle které je Trumpovo prohlášení jen součástí předvolební kampaně Netanjahua. Mělo mu jednoduše přilákat víc voličů. Podle politologa ale izraelský premiér vždy měl krajně pravicovou nacionalistickou rétoriku a poslední akt Trumpa mu tak pěkně hraje do karet.

Kroky současného šéfa Bílého domu jsou, v kontextu zahraniční politiky od přelomu 80. a 90. let, opravdu bezprecedentní. „Až doposud totiž všichni demokraté i republikáni v čele Bílého domu zastávali úplně jinou pozici… Otázku, komu mají Golanské výšiny patřit, nechávali explicitně na dohodě obou stran a sami ji pouze moderovali. Této hře se říkalo mírový proces.“

Uznání izraelské svrchovanosti nad Golanskými výšinami je Trumpův dárek Netanjahuovi, říká expertka

Vrak izraelského tanku ze syrsko-izraelských válek na Golanských výšinách

Americký prezident Donald Trump uznal svrchovanost Izraele nad Golanskými výšinami, tedy syrským územím, které během šestidenní války v roce 1967 obsadila izraelská armáda. Na zasedání Rady bezpečnosti OSN s americkým postupem vyjádřili nesouhlas všichni členové kromě Spojených států.

Tím, co udělal Donald Trump jen pár měsíců po nastoupení do funkce, „tedy, když řekl, že izraelská strana má právo být suverénní v celém městě Jeruzalém a že je to pro USA jednotné město, hru zvanou mírový proces narušil,“ tvrdí politolog. Dalším krokem, který vybočuje stejným směrem a stav ještě radikalizuje, je právě uznání Golanský výšin za izraelské území.

Racionální hlasy, které tento krok obhajují, říkají, a mají svým způsobem pravdu i podle Barši, že mírový proces už tak jako tak od roku 2000 skomíral. „Podle nich se tak Trump je snaží situaci dostat do pohybu. Je to radikální postup, který ale povede ke zdárnému cíli. To se mi ale nezdá,“ komentuje Barša.

Šoková terapie

„Trump to řeší šokovou terapií a to, na čem se měli léta domluvit Izrael se Sýrií (a Palestinci), tak nějak za oba vyřešil předem a místo nich. Je v tom jistě i geopolitický kalkul, protože Izrael by se mohl přiblížit pozicím svých sousedů v Zálivu v tom smyslu, že by tak najednou mohli mít všichni stejného nepřítele, což je Írán.“

Americký prezident tak místo role prostředníka dává jasně najevo, že stojí za Saúdskou Arábií a Izraelem proti Íránu. „Vidím tam jakousi naději ze strany Trumpa, že Saúdové a další arabské státy obětují solidaritu s Palestinci v rámci svého geopolitického střetu s Íránem.“

Gita Zbavitelová: USA uznaly izraelskou svrchovanost nad Golanskými výšinami

Golanské výšiny

Donald Trump minulý týden zaskočil svět i některé vlastní spolupracovníky prohlášením, že „je čas uznat izraelskou suverenitu nad Golanskými výšinami“.

Na druhé straně pak stojí kritici Trumpovy zahraniční blízkovýchodní politiky, kteří se opírají nejen o narušení mírového procesu, ale i o porušení základních principů mezinárodního práva, protože cizí území se přeci nedobývá silou.

„Stejně jako dnes všichni neuznáváme anexi Krymu. Izrael tedy o Golanech říká, že území získali ve vyhrané válce, kterou, přestože iniciovali, považují za obrannou…“

Navíc pak Izraelci používají i historický argument, podle kterého toto území ve středověku patřilo právě židovskému státu. „Nic to ale nemění na faktu, že je to stále postup, který je proti principu mezinárodního práva a Charty OSN z roku 1945. Toho stejného OSN, bez kterého by jejich stát nikdy nevznikl.“   

Zemanova slova o teroristech? Nesmysl

Pavel Barša se léta intenzivně věnuje i teorii multikulturalismu. Co říká na mnohokrát opakované bonmoty českého prezidenta Miloše Zemana, podle kterého „ne každý muslim je terorista, ale každý terorista je muslim“? „To je přece úplná hloupost,“ odpovídá.

„Vzpomeňte si, že do 90. let se tady mluvilo o terorismu irském, korsickém nebo terorismu Basků… Pamatuju, když kdesi v Paříži hořelo kino, protože se hrál film podle fundamentalistických křesťanů urážející Ježíše Krista… Redukovat islám na terorismus, nebo terorismus spojovat jen s islámem, to je neudržitelné,“ dodal Pavel Barša.   

Proč si politolog Ústavu politologie Filozofické fakulty UK myslí, že i kdyby Netanjahu teď volby prohrál, tak se pravděpodobně znovu stane izraelským předsedou vlády? Poslechněte si v audiozáznamu Interview Plus Michaela Rozsypala.

Spustit audio

Související