Robert Müller: Bylo by pro Izrael lépe, kdyby nebyl stvořen?

29. květen 2012

Dvě velké talmudické školy se v prvním století našeho letopočtu dva a půl roku nemohly shodnout v zásadní otázce: bylo by pro člověka lépe, aby nebyl stvořen? Rabíni nakonec dospěli k závěru, že ano. Ale zároveň řekli, že když už stvořen je a nedá se s tím nic dělat, musí dbát na stálé zdokonalování.

Před několika dny se stát Izrael dožil šedesáti let. V českých novinách vyšlo dost článků, v těch Lidových dokonce redaktor Petr Zídek položil otázku, jestli by na světě nebylo líp, kdyby Izrael nevznikl. Nebudu zde polemizovat s jeho textem, spíše bych se této otázce věnoval v obecnější rovině.

Nepochybně můžeme spekulovat, co by se stalo, kdyby. Ano, vezměme si kteroukoli historickou událost, vždycky můžeme popustit uzdu fantazii a vymyslet i ty nejdivočejší scénáře.

Co kdyby Trójané ignorovali koně před svými hradbami? Přišli bychom o pěkné rčení o danajském daru a Iliada by možná byla trochu kratší. A kdyby se Napoleon před bitvou u Waterloo najedl něčeho lepšího a neměl pak zažívací potíže? Museli bychom si najít jinou vesnici pro pojmenování fiaska a v Londýně by se třeba mluvilo francouzsky.

Takhle můžeme rozmýšlet do aleluja. Ovšem, z podobných spekulací nikomu nic nehrozí, leda to, že si budou ostatní klepat na čelo. V případě Izraele máme ale před sebou něco trochu jiného.

Samozřejmě nelze tvrdit, že na tomto státě není co kritizovat. Samozřejmě je nesmysl říkat, že kritika Izraele rovná se automaticky antisemitismus. Současně víme, že ti, kdo obvykle s myšlenkou neexistence Izraele přicházejí, se zdaleka nehodlají zastavit u myšlenkového experimentu.

Můžeme říct, že vznik státu Izrael provázely nespravedlnosti, násilí a neštěstí mnohých. Jenže to samé platí třeba také pro Československo a další nástupnické státy Rakousko-Uherska. Spojené státy americké na tom nejsou o mnoho lépe. Zpochybňuje někdo jejich existenci? Kromě pár jedinců asi sotva. Zdají se nám takové pochyby podivné? Asi ano. Tak proč to neplatí i u Izraele?

Židovský stát mnohé provokuje. Spousta lidí, kteří si myslí, že nemá existovat, také soudí, že "Židé jsou nějací divní". Tedy obvykle to formulují jinak. V internetové diskusi pod článkem pana Zídka se opět otevřela tahle názorová žumpa. Znovu čteme všechny staré nesmysly o židovském spiknutí, ovládání ekonomiky a společnosti, nechybějí ani seznamy známých osobností s údajně židovským původem.

Proč se něco takového neobjevuje 4.července, nebo 28.října? Protože Spojené státy a Československo jsou přes všechny výhrady legitimní? Představme si, že by sudetští Němci vyhlásili, že na obranu svých zájmů považují za oprávněné zabíjet Čechy doma i v zahraničí. To by byla mela.

Vznik Izraele jako jediného státu na světě odhlasovalo Valné shromáždění OSN. Nejde teď o důvody, jež k tomu vedly, jde o fakt, že židovský stát vznikl zcela legitimně. Můžeme ho kritizovat, když si to zaslouží. Je-li někomu Izrael nepříjemný, nemusí tam jezdit. A nemusí se taky kamarádit s Izraelci. Není ale přípustné, přitakávat těm, kdo chtějí Izrael zničit a jeho obyvatele zahubit.

Není pravda, že mají právo něco takového hlásat. Žádný členský stát OSN nesmí vyzývat ke zničení jiného člena, stejně jako já nesmím volat po něčí smrti. Jednak je to nehoráznost, ale především stále platí biblické "co nechceš, aby jiní činili tobě, nečiň ani ty jim." A pokud je někdo jiného vyznání nebo ateista, měl by mu k pochopení takové věci bohatě stačit selský rozum.

Autor je překladatel a teolog

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.