Trojstranný summit Obama - Netanjahu - Abbás

23. září 2009

Když americký prezident Barack Obama nastoupil do Bílého domu, měl hezkou představu o své zahraniční politice, včetně toho, jak po izraelské odvetné operaci proti teroristickému hnutí Hamas v pásmu Gazy obnoví izraelsko-palestinské mírové rozhovory. Jenže tak jako je neúspěšná celá jeho zahraniční politika, je fiaskem i jeho blízkovýchodní strategie. Obama ve svých plánech nepočítal s tím, že oba hlavní hráči mají vlastní představy a přání.

Někdo mu nepříliš chytře poradil, že překážkou mírového procesu je výstavba izraelských osad na území palestinské samosprávy, a Obama si vymyslel, že Izrael ji zastaví a za odměnu získá vstřícná gesta arabských států. Přesvědčil Palestince, že teď mají v Bílém domě objektivního zastánce. Předseda samosprávy Mahmúd Abbás se Obamova požadavku zmrazení výstavby osad radostně chopil, přestože za předchozího izraelského premiéra Ehuda Olmerta mu výstavba nebránila v jednání. Obama však mezitím zjistil, že věci nejsou tak jednoduché a že Izrael nejen výstavbu nezmrazí, a už vůbec ne v Jeruzalémě, ale že o pokračování přirozeného růstu osad uzavřel dohodu s předchozí Bushovou vládou. Plán se mu začal hroutit - arabské státy se k vstřícným gestům nemají, a i když Izrael projevil vůli ke kompromisu a dočasnému zastavení výstavby na devět měsíců, poradci prezidentovi neřekli, že Abbás žije ve světě, kde je každý ústupek považován za slabost.

A přitom to měl Obama tak pěkně vymyšlené - uspořádá trojstranný summit, slavnostně oznámí obnovení mírových jednání, přednese vlastní mírový plán a stane se obdivovaným mírotvorcem. Měl dokonce i časovou lhůtu - palestinský stát měl vzniknout do dvou let. Smělé ambice.

Abbás si však v palestinském prostředí nemůže dovolit ústupek, a tak trojstranný summit dlouho odmítal. Souhlasil s ním až po obrovském americkém nátlaku, ale jen pod podmínkou, že Obama nevyhlásí začátek mírových jednání. A na schůzce zdůraznil, že trvá na svých podmínkách. Z prezidentova grandiózního plánu tak zbyla jen příležitost pro fotografy a prohlášení, že summit má "symbolický význam".

Obamova počáteční neústupnost a trvání na úplném zmrazení výstavby osad vyvolala obrovskou vlnu odporu mezi osadníky a jejich stoupenci. V době, kdy se Obama předváděl s Netanjahuem a Abbásem fotografům, protestovali před úřadem premiéra v Jeruzalémě pravicoví aktivisté, včetně několika poslanců a ministrů. Připomněli Netanjahuovi, že jeho vládní Likud zvítězil ve volbách se slibem, že bude osady podporovat, a ne dusit, a přísahali, že žádné zmrazení nebudou respektovat. Paradoxní je, že až donedávna byla veškerá nová výstavba od loňského listopadu zastavená a do září nebyl povolen jediný nový projekt. Nedávno schválených 450 bytových jednotek bylo výsledkem amerického tlaku a Netanjahuovým gestem vůči osadníkům i členům Likudu.

Zatímco Netanjahu se snaží udržet vládní koalici, jejíž část s pozastavením výstavby osad nesouhlasí, Abbás zase čelí kritice z řad vlastního hnutí Fatah i Hamasu za to, že se s Netanjahuem v New Yorku vůbec setkal. U Palestinců ztrácí popularitu už jen tím, že vedle izraelského premiéra stanul, a lze si představit, jaká bouře by propukla, kdyby přistoupil na obnovu jednání pouze za dočasné zmrazení izraelské výstavby. Každý neúspěch pragmatického palestinského křídla je vítězstvím radikálů. Abbás uvěřil Obamovi, že bude hájit palestinské zájmy, a najednou po něm chce Washington ústupky. Palestinci se cítí oklamáni a Abbás nemá nic hmatatelného, co by jim předložil. Newyorský summit mu nepochybně uškodil.

Obama však vzhledem ke svým zahraničněpolitickým neúspěchům schůzku zoufale potřeboval. Nakonec si ji doslova vyvztekal, ale nezbylo mu, než se omezit na prázdné fráze o nezbytnosti oboustranných kompromisů. Spadl do jámy, kterou si sám vykopal. Místo obnovených mírových jednání jen vyburcoval nacionalistické vášně v izraelských osadnících a jejich přívržencích, zradikalizoval Palestince a podnítil nové podmínky a požadavky obou stran, které ještě vloni neexistovaly. Palestinci trvají na úplném zmrazení výstavby osad a předběžném závazku Izraele, že se stáhne za hranice z roku 1967, zatímco Izrael chce být uznán jako stát Židů. Obamovým přičiněním se teď mírová jednání zdají zablokovaná ještě víc, i když se v New Yorku všichni shodli, že by měla začít co nejdříve. Nyní stojí před americkým prezidentem nový úkol, který zformuloval Mahmúd Abbás: vyjádřil naději, že "americká vláda v nejbližších týdnech zreviduje postoje obou stran tak, aby mohly obnovit jednání na základě svých proklamovaných stanovisek." To nebude ani trochu lehké.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: gzb
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.