Trochu jiný pohled na kolísání koruny

18. srpen 2008

Na neustálé přetřásání otázky kursu koruny a jeho posilování jsme si zvykli. Nyní, když po dlouhém váhání a nezvykle časově náročném jednání přistoupila bankovní rada České národní banky ke snížení úrokové sazby o čtvrt procenta, koruna konečně mírně oslabila. Stačila však pondělní velká objednávka naší měny z londýnského trhu, následovaná sérií dalších nákupů, aby došlo k opětovnému přitvrzení koruny.

Pouhé čtyři dny uplynuly a krok bankovní rady vzal za své, když se kurs koruny ustálil na necelém desetihaléři nad dvaceti čtyřmi korunami za euro. Během týdne její kurs osciluje kolem hranice 24 korun.

Je to pěkná ukázka toho, že vliv obchodníků na měnových trzích mívá větší sílu než národní banka. Jaký dopad má takový trend na běžné uživatele korunového trhu se dozvídáme podstatně méně. Proto se zkusme podívat na jednotlivé skupiny jako jsou zaměstnanci a spotřebitelé, ale též hypoteční dlužníci a občané s úsporami či bez nich.

Spotřebitelé a občané bez úspor mohou vydělat, ale jen za předpokladu, že budou zboží nebo dovolenou nakupovat v eurozóně nebo prostřednictvím internetu na dolarovém trhu. Tam jim silná koruna pomůže. Obchodníci na českém území, kteří své zboží dovážejí se stejnou výhodou, nejsou ochotni se o svůj vyšší zisk dělit a ceny snižují nepoměrně méně nebo vůbec ne. Udržování vysokých cen svádějí na zajištění kontraktů v minulosti, což je u potravin nebo módního zboží více než pochybné, u elektroniky téměř nesmyslné.

Zaměstnanci řady podniků začínají pociťovat důsledky silné koruny tím, že hlavně exportující firmy jim v české měně vyplácejí základní nárokové mzdy a nadtarifní složky, kterými jsou odměny nebo prémie proplácejí sice také v korunách, ale ve vazbě na vzájemný poměr eura a koruny. Principem je nepřímá úměra - čím silnější koruna, tím nižší nadtarifní složka. Dokonce i Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje novelu, podle které bude možné platit zaměstnance v eurech. Znamená to, že zaměstnanci budou spolu s firmou nést část rizik kursovních pohybů.

Ti, kteří mají hypoteční, případně i jiné obdobné úvěry, mají stanovený fixní úrok na smluvenou dobu bez ohledu na to, že v době uzavírání úvěrové smlouvy byly úroky převážně vyšší. Stejně však nemohou očekávat, že po uplynutí tohoto fixního období by jim úrok klesl, protože žádná z komerčních úvěrových bank nepočítá se snížením úroků ani kdyby národní banka provedla další korekce. Noví žadatelé mají horší šanci k zajištění hypotéky nejen díky větší opatrnosti bank, ale také díky silné koruně. Dle analytiků bankovních domů se nyní požaduje na milionovou hypotéku příjem na domácnost přibližně o jeden tisíc vyšší než tomu bylo ještě před prázdninami. Dřívější držitelé hypotečních úvěrů jsou v lepší situaci, protože i kdyby měli vyšší úrok, tak poměrně vysoká inflace ho mírně znehodnotí.

Nejvíce problémů budou mít lidé, kteří své korunové úspory mají uložené na účtech v bankách. Posilující koruna jim sice úspory zhodnocuje vůči euru, ale současně klesá jejich hodnota díky poměrně vysoké inflaci, která je daleko vyšší než připisovaný úrok. Pokud by snad mělo docházet k oslabení koruny, snížila by se jim kupní síla jejich úspor. Chtěl-li by si někdo spořit na vylepšení své situace v době, kdy bude pobírat důchod, lze doporučit investování do fondů. V tomto ohledu však panuje v naší zemi velká opatrnost a nedůvěra vyvolaná řadou dřívějších "tunelářských" akcí. Jistotu s nevelkým výnosem, státním přilepšením formou příspěvku a odečtu z daní a většinou i s příspěvkem podniku tak přinášejí jen penzijní fondy, kde funguje garantovaný státní dohled.

Závěrem bych rád uvedl měřítko, které v minulosti původně v legraci zavedl renomovaný časopis The Economist, a to tak zvaný "Big Mac Index". Jedná se o srovnávání cen Big Mac hamburgeru, který se celosvětově vyrábí stejnou technologií a ze stejných surovin, a to v dolarovém vyjádření. Před deseti lety byla podle něj koruna o 39 procent podhodnocená, nyní je o 28 procent nadhodnocená. Znamená to, že máme plně konvertibilní měnu a ztratili jsme již definitivně výhodu země s nízkými cenami a mzdami. Proti zemím na západ od našich hranic jsou dnes u nás bohužel ceny vyšší a mzdy nižší.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: Svatopluk Stojan
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.