Třikrát a dost

Dlužno však hned doříct, že v případech nejbrutálnějších trestných činů nehraje počet opakovaně páchaných činů tu hlavní roli.

Novela má především pomoci tomu, aby se pachatelé brutálních trestných činů nemohli k jejich opakování dostat - čili, jednodušeji řečeno, aby za své zločiny dostali trest doživotní.

Ten by nyní, v případě, že novelu podepíše prezident Václav Klaus, hrozil nejen těm (jak už s tím počítal předchozí trestní zákon), kteří se dopustí vraždy, zradí vlast, dopustí se teroru či genocidy, ale nově i pachatelům dalších šesti trestných činů: znásilnění, ublížení na zdraví, pohlavního zneužívání a vydírání, loupeže a braní rukojmí - pokud při tom zemře člověk.

Alternativním trestem za jmenované trestné činy je podle novely pětadvacetileté vězení, což je sazba o deset let vyšší než dosud. Jedním z hlavních argumentů pro zpřísnění trestů je skutečnost, že podíl recidivistů na závažných (výše jmenovaných) trestných činech tvoří v posledních letech zhruba padesát procent. Za připomenutí ale v téže souvislosti stojí, že Senátem schválená novela je jen částí novelizovaného trestního zákoníku, který ovšem před časem neprošel hlasováním Poslanecké sněmovny. V březnu se kolem hlasování o této zákonné normě v Poslanecké sněmovně strhla velká mela, hlavně kvůli jednomu navrhovanému paragrafu, který se týkal tzv. "tunelování" firem.

Březnové odmítnutí znamená, že - podle odhadu zákonodárců - na další projednávání nového trestního zákoníku by mohlo ve sněmovně dojít až v časovém horizontu dalších dvou let. V tomto ohledu je rozhodnutí Senátu krokem správným směrem, který však jen zčásti trochu napravuje neúspěch, který nový trestní zákoník zaznamenal v Poslanecké sněmovně.

Senát také schválil další dílčí úpravy zákoníku, které rozšiřují pravomoci policie. Jedná se o to, že policie by po schválení novely prezidentem republiky odebírat od podezřelých a odsouzených vzorky jejich DNA a to i přes jejich odpor. I toto rozhodnutí přinese policie zlepšení jejich práce a zvýšení možností, jak pomocí biologických stop úspěšně zajišťovat spolehlivé a přímé důkazy. Další rozšíření pravomocí policie, které Senát schválil, je už - vzhledem k mnoha dávnějším i nedávnějším událostem - trochu diskutabilnější, se týká tzv. "nasazování želízek".

Nově by policie mohla podezřelého spoutat ihned, když by měla tzv. "důvodnou obavu", že by mohla být ohrožena bezpečnost. Dosud tyto pravomoci měly jen Vězeňská služba a justiční stráž,přičemž policisté mohli nasazovat pouta jen tehdy, kdy se zadržení při převozu do vězení nebo na služebnu chovali nebezpečně, či chtěli prchnout.

Senátem schválené novely trestního zákona dostane k posouzení ještě prezident republiky. Je nutné připomenout, že v případě jejich vetování by se vrátily na samý začátek, nikoli k případnému sněmovnímu přehlasování prezidentského veta, ale k prvnímu čtení do sněmovny, která se nově sejde až po volbách

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Radio na přání