Chlapec z lidu, který byl vždy na „správné“ straně. Z případů majora Zemana se stalo paradoxní kultovní dílo

30. červenec 2020

Legendární normalizační televizní seriál 30 případů majora Zemana má mnoho příznivců dodnes. Vedle recesistů jsou to i vážní fanoušci.

V širším kontextu zapadá seriál do adekvátně pojaté normalizační propagandy. Chlapec z lidu, kterému se daří stát vždy na „správné“ straně, bojuje proti bývalým příslušníkům předúnorových politických stran, církevním představitelům, protikomunistickému odboji i zahraničním nepřátelům, převážně Němcům.

Přes přímočarou politickou rovinu se seriál dokázal díky téměř absolutní absenci kvalitních detektivek prosadit. A zdomácněly i některé hlášky, jako například: „Jménem národního demokratického odboje, ke zdi!“ nebo „Votoč to do Mnichova!“

Babice i kontrarevoluční živly

Scenáristé pořadu, který mapoval třicetileté období v životě detektiva, pracovali s Československými reáliemi. Nahlíželi na ně ideologickou optikou

Čtěte také

V lince příběhu z 50. let se třeba inspirovali Babickými vraždami, které měly dohru ještě v dílu z roku 1968, kdy se Jan Zeman dokonce ocitl před soudním tribunálem. Vše ale nabralo „správný“ směr po srpnové bratrské invazi a v roce 1969 už hlavní hrdina znovu stanul v čele kriminálky.

Havel a Plastici

Například v postavě slabošského a bezcharakterního básníka Pavla Daneše je pak možné vidět inspiraci disidentem Václavem Havlem. A kultovní seriálová píseň Červy se rozlezou je bezpochyby narážkou na hudební skupinu The Plastic People of the Universe.

„Skrze lidi a události, se kterými se hlavní hrdina potkává a s nimiž svádí souboje, se nakonec podařilo zkonstruovat zcela autonomní a ve své promyšlené lživosti vcelku působivý obraz skutečnosti, tak jak měla být normalizovanými občany Československa vnímána,“ říká autor dokumentu Pavel Hlavatý.

Celou analýzu seriálu si můžete poslechnout v audiozáznamu.

autoři: Pavel Hlavatý , Zuzana Marková
Spustit audio

Související