Třeba řešili Prymula s Faltýnkem něco dobrého. Měli by to vysvětlit, odpadla by hořkost, žádá Rakušan
Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl odvolání ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) kvůli fotografiím deníku Blesk, které ho zachytily po noční schůzce v restauraci. „Když se ministr zdravotnictví, která nám všem říká, jak se máme chovat, chová jinak, to se v této chvíli bohužel nepromíjí,“ hodnotí v Interview Plus poslanec a předseda hnutí STAN Vít Rakušan.
Odmítá přitom tvrzení předsedy sněmovny Radka Vondráčka (ANO), který uvedl, že Prymula se s předsedou poslanců ANO Jaroslavem Faltýnkem neměl kde setkat, protože ve sněmovně je nyní zákaz návštěv.
Čtěte také
„Poslancům a členům vlády je sněmovna k dispozici, dovnitř se v současnosti nedostanou lidé zvenčí. Když se mermomocí musím s někým sejít, využívám naši stranickou kancelář, ale nevidím důvod, proč by se měly využívat uzavřené restaurace,“ reaguje Rakušan.
Pozastavuje se nad tím, proč schůzka nemohla proběhnout v místě oficiálního charakteru. Jaké byly závěry schůzky, by měli Prymula i Faltýnek vysvětlit na plénu sněmovny.
„Třeba řešili něco velmi dobrého. Odpadly by spekulace a hořkost na patře, že se naši politici chovají jako papaláši,“ říká host Jana Bumby v Interview Plus.
Prymulovo jednání označuje za lehkovážnost, která podlomila důvěru veřejnosti ve vládní opatření. Zároveň ale přiznává, že jde o kompetentního odborníka, který by měl i nadále být součástí expertních týmů.
Nový ministr nemusí být epidemiolog
Jisté není podle Rakušana ovšem ani to, že prezident Miloš Zeman ministra zdravotnictví nakonec skutečně odvolá: „Mají poměrně blízký vztah, rozumí si a prezident mu chtěl udělit státní vyznamenání. Ale je to žádost premiéra a panuje konsenzus, že Prymula chyboval, takže by nebylo dobré, kdyby prezident dělal kroky, které by rozčeřily vody ústavnosti.“
Od Prymulova nástupce Rakušan očekává, že podobně jako například v Irsku vznikne otevřená datová základna a jasné sdělení, za jakých podmínek budou zaváděna nová opatření, popřípadě kdy naopak dojde k jejich rozvolnění.
Premiérovi nejvíc vyčítám, že pohrdal strukturami dané zákonem o krizovém řízení.
Vít Rakušan
„Premiér mi na interpelacích odpověděl, že on přece neví, jak se ten vir bude chovat. To neví nikdo na světě. Nechci, aby se stal epidemiologem – to by pro nás bylo možná ještě horší. Chci, aby se stal zodpovědným premiérem, který pracuje s daty, vytváří modely a je schopen říci, co bude vláda v té které situaci dělat,“ zdůrazňuje s tím, že epidemiologem nemusí být ani nový ministr – hlavně by měl hlavně ovládat krizovou komunikaci.
Čtěte také
„Premiérovi nejvíc vyčítám, že pohrdal strukturami dané zákonem o krizovém řízení. Stavěl se k tomu bohorovně a instituce typu epidemiologické komise v létě neaktivoval buď vůbec, nebo s velkým zpožděním,“ dodává.
Zatímco na jaře bylo Česko podle Rakušana mezi premianty ve zvládání epidemie, nyní jsme na chvostu. Připomíná, že skupina dobrovolníků včetně bývalého šéfa České pojišťovny Pavla Řeháka vypracovala plán o 32 bodech, jak čelit druhé vlně.
„Vláda ho měla k dispozici 26. května, z 32 kroků bylo uděláno 9, z toho 3 jen polovičatě. Zanedbání a podcenění situace v létě nás z problémové situace, která by na podzim tak určitě přišla, posunulo do čísel, která opravdu hoří. Okolo 10. až 15. listopadu hrozí velké problémy,“ varuje Rakušan.
Poslechněte si Interview Plus. Moderuje Jan Bumba.
Související
-
Petr Šabata: Jak politika hýbe se statistikou nakažených
Vzdálenost mezi vyšehradskou restaurací Rio’s a Všeobecnou fakultní nemocnicí v Praze je vzdušnou čarou jen pár set metrů.
-
Pět příběhů bílých plášťů: Jarní vlna byla spíš cvičení, teď jedeme naostro
Lenka Kabrhelová mluví se zdravotními sestrami Hanou Hladíkovou, Davidem Millerem a Šárkou Štěpánkovou, medikem Jonášem Palečkem a pneumologem Michalem Šotolou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.