Transgender je téma, o kterém si každý myslí, že se může emociálně vylévat, míní lékař a teolog Remeš

11. leden 2022

„Otázka transgender je nastavovaná v celospolečenském diskurzu, nebo na sociálních sítích. Skutečně se ale týká velmi malé části populace,“ říká lékař, terapeut a teolog Prokop Remeš. Dodává, že se často míchají dvě věci: pohlaví a gender, což je pocit vlastní pohlavní identity. „Takže na jednu stranu já, jako lékař samozřejmě kromě nějakých patologii vnímám, že existují dvě pohlaví muž a žena. Na druhé straně vím, že prožitek pohlavní identity může být odlišný.“

„V současné době se prosazuje trend vnímat transgender jako onemocnění těla. Tedy, že podstatné je to, co se člověk cítí být,“ uvažuje v pořadu Hovory.

Čtěte také

„Jde o radikální proměnu proti tomu, když jsem studoval medicínu. Tehdy to totiž bylo naopak – šlo o onemocnění duše nebo lidské psychiky, nikoli těla.“

A Remeš dál vysvětluje: „Sice se teď prosazuje opačný diskurs, ale jak vidíte na aférách Joanne Rowlingové, Martiny Navrátilové a feministických aktivistek, tak najednou toto pojetí naráží. Myslím, že je to tím, že je to velmi kontroverzní, a to z různých pohledů.

Připoutává to pozornost skupin či diskusních bublin v masmédiích. A možná, že je to téma, o kterém si lidé myslí, že o něm může mluvit každý. A že se tam může jaksi emocionálně vylévat.“

Transgender je téma, o kterém si lidé myslí, že o něm může mluvit každý.
Prokop Remeš

I lékař a teolog Remeš zaznamenal, jak se do virtuálního života stále častěji promítá agresivita. „Diskuzní úroveň velmi degraduje a je strhávána k projevům agresivity na sítích. Když se něco někam napíše, tak se člověk daleko snáz nechá strhnout temnými silami.“

Z pohledu teologického by se dalo hovořit i o jakémsi pokušení.

Čtěte také

„Dalo by se to tak nazvat, protože agresivita je síla, která rozkližuje lidskou společnost. Na druhou stranu nelze nevidět, že agresivita jako taková, nemusí být nutně negativní věc.

Agresivita znamená schopnost, nebo snahu vymezit si vlastní prostor. A teprve když agresivita směřuje k ničení prostoru lidí kolem mne, tak se už stává destruktivitou,“ vypočítává.

A pokračuje: „Principiálně agresivita není špatně. Není ale pravdou, že by lidé běžnou slušnost na sociálních sítích odkládali. Tu, kterou byste jinak využívali v běžném mezilidském kontaktu. Na anonymních sociálních sítích ale člověk daleko snáz uvolní a odkládá zábrany, které ho jinak vedou ke slušnému chování. A směruje je k chování agresivnějšímu.“

Když agresivita směřuje k ničení prostoru lidí kolem mne, tak se stává destruktivitou.
Prokop Remeš

Tváří v tvář by se ale podle Remeše stejný člověk choval pravděpodobně jinak. „Sociální sítě opravdu vytvářejí bubliny, takže tam máte pocit menší skupiny. Kdybyste si uvědomili, že vás může sledovat půlka národa, tak byste si i tam dávali větší pozor,“ nabádá.

Agresivita a sexualita

To, že téma sexuality na sítích rezonuje, pak Remeš přisuzuje samotné lidské identitě.

„Toto téma bylo vždy žhavé, alespoň co já za svůj život pamatuji. Ostatně – agresivita a sexualita jsou dvě nejmocnější lidské síly. Vždy prosakovaly do našich životů, a tím myslím do životů lidstva i lidí. Takže nejde o něco nového – spíš jde asi o to, že se k tomu každá doba staví trochu jinak.“

„Někdy se snaží víc, třeba destruktivně a restriktivně, a chce sexualitu kontrolovat. Někdy uvolněněji – pod heslem jakési svobody, kdy se prosazuje svobodnější, volnější přístup. Ale v zásadě se kolem sexuality lidstvo točí tak dlouho, co je lidstvem.“

Prokop Remeš, lékař, gynekolog, psychoterapeut a religionista specializující se na sekty a nové náboženské směry

„A když se sexualizace celé společnosti, a touha po svobodě, vnímala jako ten správný a jediný vývojový trend, tak proti této době dnes dochází k novým a velmi silným restriktivním tendencím. Jako kdyby se nám vracelo kyvadlo, byť v jiné podobě, než to bylo třeba v době viktoriánské morálky.“

A Remeš připomíná: „Němečtí Zelení prosazovali ještě na přelomu 70. a 80. let zrušení zákazu sexuality, sexu s dětmi, což nám v dnešní době přijde naprosto bizarní. Taky se k tomu už nechtějí hlásit. Vidíme tak, že společenská atmosféra kolem sexuality, a nejde úplně říct, že by spěla stále k nějakému většímu rozvoji uvolněnosti, ale objevují se nově definované tendence k různým restrikcím,“ uzavírá lékař, terapeut a teolog Prokop Remeš.

Celý rozhovor pořadu Hovory Petra Viziny si poslechněte v audiozáznamu.

autoři: Petr Vizina , lup
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.