Traband - písničky s názorem
"Jsme silní jak silné je lano, co nás poutá k nebi" - zpívají Trabandi, čerství držitelé letošního Anděla. Akademie populární hudby je ocenila Andělem za nejlepší počin v oblasti folku a country.
Když se zaposloucháte do jejich tvorby, zjistíte, že texty nejsou jenom kosmetickým doplňkem muziky, ale něco sdělují. Třeba o věcech, které jsou křehké a intimní, přesahují nás a mají v sobě tajemství... Kapelník Trabandů Jarda Svoboda v této souvislosti ale hodně varuje: totiž před lákadlem kýče!
"Já znám spoustu písničkářů, kteří se zaobírají duchovními věcmi a dělají to velmi kýčovitě, nebo velmi povrchně. Mně jde jenom o to, aby to, co zpívám, obsahovalo všechno, čím žiji, nebo čím žijeme v kapele, a abychom o tom mluvili hluboce. Ne povrchně."
Hranice mezi kýčem a hloubkou v tvorbě - jaká vlastně je? Rozezná ji tvůrce dobře a zřetelně, anebo je tenká jako vlas a překročit ji je nebezpečně snadné? Otázka, která Jardu Svobodu rozesmála:
"...no je velmi tenká, a někdy se toho člověk dopustí, aniž by chtěl samozřejmě... A kromě toho, já jsem ještě k tomu velký ctitel kýče, takových těch věcí... třeba ve výtvarném umění, kterými dneska už možná lidi trošku opovrhují, tak mě to z nějakého divného masochismu pořád láká. Takže s tím i rád pracuji... Ale pokud by to člověk považoval za svoje vyjádření, za svoje osobní vyjádření, tak to asi ne. Tam se snažím toho samozřejmě vyvarovat. Aby ty věci, který píši, do této kategorie sklouzávaly co nejméně."
Totalitní režim zprofanoval řadu slov a výrazů. Doslova je vyprázdnil, zesměšnil a navždy znemožnil. A to je škoda. Protože tolik by se mi chtělo říci, že Trabandi svými songy tepou nešvary naší doby. Ale copak můžu? To by jim vysloveně ublížilo! A tak řekněme, že jsou důkazem toho, že folk a podobné žánry, kterým záleží na obsahu sdělení, mají pořád o čem psát, a o čem zpívat, nad čím se rozčilovat, nad čím plakat, nad čím se pousmát...
"Když člověku na něčem záleží, tak se o to víc zajímá, tím víc mu vadí všechny ty negativní věci. Těch věcí, které jsou viditelné, je teď daleko víc. Je jich víc viditelných - těch nešvarů a těch průšvihů, které tady ve společnosti máme, na které je potřeba upozorňovat."
A tak Trabandi zpívají: "Nemám rád trpaslíky, ty jejich malý dušičky" nebo na konto politiků "chceme jen tvůj hlas a vůkol páchne síra", ale také, jak jsem řekla na začátku: "jsme silní, jak silné je lano, co k nebi nás poutá"...
"Tím, že se člověk nehlásí k žádné církvi, což je i můj případ, to neznamená, že nežije duchovním životem. Já si myslím, že člověk si tyto věci uvědomuje, protože jsou jeho součástí. Tak jako má sluch, hmat, čich, tak má prostě duši. A schopnost vnímat věci nad námi. A je jenom na každém, jak s tím bude zacházet."
