Topolánek v Rakousku

Mimo jiné i proto, že byl první šéfem vlády, který byl podle nového diplomatického protokolu uvítán na vídeňském Hradě s poctami, jež byly doposud určeny jen pro hlavy státu. Přes nepřízeň počasí, kdy se svým rakouským protějškem spolkovým kancléřem Alfredem Gusenbauerem stáli pod deštníky, přes trvající spory o jadernou elektrárnu Temelín a hrozbu krachu kolem dodávek Pandurů ze Steyeru, konstatoval jeho hostitel, jak poznamenává dnešní Die Presse, že vztahy mezi Vídní a Prahou jsou dobré. Samotná jednání s nejvyššími představiteli našeho jižního souseda, spolkovým kancléřem, spolkovým prezidentem i předsedkyní Národní rady - dolní komory parlamentu, nebyly formální. Proti původnímu časovému programu se protáhly tak, že nakonec nedošlo k setkání s vicekancléřem Wilhelmem Moltererem, předsedou lidové strany.

Jak poukázal na tiskové konferenci Gusenbauer, nejdůležitější pro jeho vládu jsou vzájemné hospodářské vztahy. "Rakušanům musí být jasné, že silné hospodářské vztahy s našimi sousedy jsou podstatné pro náš ekonomický růst, který patří k nejvyšším v Evropě," řekl. Pokud jde o Temelín, Gusenbauer zdůraznil, že ten neurčuje vztahy mezi oběma zeměmi, za což, jak se dalo očekávat, sklidil kritiku jak ze strany opozice tak odpůrců jaderné energetiky. Nejsilněji zazněla z Horních Rakous, že Gusenbauer při jednáních s Topolánkem nevyužil možnost zdůraznit stále trvající riziko Temelína. Představitel hnutí Atomstopp Roland Eger dokonce prohlásil, že neslíbí-li šéf české vlády řešení v této otázce, aktivisté hnutí " uzavřou v průběhu ledna česko-rakouské hranice".

Na rozdíl od těchto silných slov při jednání našeho premiéra s předsedkyní Národní Rady Barborou Prammerovou zazněla z jejích úst spokojenost s prací meziparlamentní komise pro Temelín. Prammerová je přesvědčena, že její úsilí dojde k dobrému konci, i když rakouská strana považuje jadernou energii za špatnou cestu. Premiér Topolánek využil přitom této příležitosti a popřel zprávy, které se objevily v rakouských médiích, že jeho vláda se v současnosti zabývá návrhem na výstavbu dalších dvou jejích bloků.

Značná pozornost byla dále věnována problémům souvisejícím s naplňováním schengenských dohod o nekontrolovaném přeshraničním styku. Kancléř Gusenbauer poukázal na lednový příliv uprchlíků do proslulého rakouského tábora v Traiskirchenu. Jak zdůraznil, "Schengen musí sloužit k ochraně prostých lidí a nikoliv porušovatelům zákona. Rakousko nemůže přijmout stav, kdy je žádost o azyl podána v Česku nebo Polsku a vy\řízena by měla být v Rakousku". Premiér Topolánek jej ubezpečil, že zesílenou spoluprací mezi policií obou zemí budou tyto migrační vlny postupně zachyceny, avšak jak známo, naše republika nemá na starosti ochranu vnějších hranic schengenského prostoru.

Na pořad dne se dostala i otázka zrušení dodávky 199 bojových vozidel, která měla dodat rakousko-americká společnost ze Steyeru. Gusenbauer zdůraznil, že jeho vláda sice nemá s touto dohodou nic společného a nenechala si vypracovat žádnou studii na toto téma, ale jde jí pouze o zabezpečení 500 pracovních míst, která jsou nyní ohrožena. Náš premiér ubezpečil kancléře, že nebylo ještě řečeno definitivní slovo a dnes budou pokračovat jednání mezi pražskou vládou a americkými vlastníky firmy. Pokud jde o něho, přál by si uzavření dohody.

Dalším bodem, o kterém jednali oba šéfové vlád, byla otázka našeho předsednictví v Evropské unii a s tím spojené problémy jako jsou přípravy k přijetí Chorvatska, přístupové dohody se Srbskem a případné vyřešení statutu Kosova. Obě vlády se chtějí dohodnout na společném postupu při přípravě unijní silniční směrnice tak, aby tranzitní doprava nadměrně nezatěžovala obě země, jak je tomu doposud. Navíc nabízíme Rakousku odprodej emisních povolenek, protože zatím co my máme volné kvóty, má náš soused potíže s plněním ujednání o snižování emisí škodlivých plynů. Na pořad dne se dostala i otázka ratifikace lisabonské dohody a při jednání s Barbarou Prammerovou náš premiér podle zveřejněné informace vyjádřil uspokojení, že rakouský parlament počítá s její ratifikací.

Obě strany konstatovaly, že byly v podstatě ukončeny přípravy vzpomínkových akcí k 40. výročí událostí z roku 1968. Premiér Topolánek toho využil ke konstatování, že Česko je zavázáno za tehdejší pomoc Rakouska a podpořil vzájemné zasedání parlamentů obou zemí s cílem zdůraznit to, co nás sjednocuje. Požádal proto Barbaru Prammerovou, aby si tento úkol vzala za svůj. Jak neopomenul poznamenat rakouský tisk, Topolánek žertovně na okraj jednání pronesl sportovní bonmot: "Věřím, že se Rakušané s Čechy znovu sejdou ve finále Euro 2008".

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .