Tomáš Pojar: Pokud Řecko nedokáže ochránit vnější hranci, nemůže v Schengenu být

Je kritika Evropské unie vůči Řecku opravněná? Dají nebo nedají se řecké hranice Schnengenu efektivně kontrolovat a tedy chránit? Na kolik by Evropská unie byla schopná společně vnější hranici ochránit?

„Jsem hluboce přesvědčen, že se řecké hranice dají chránit lépe než teď,“ uvedl v pořadu Pro a proti prorektor CEVRO Institutu Tomáš Pojar.

Je to velmi obtížné, dodává. „A možná je nelze chránit dostatečně.“

Nutnost ochrany hranic je ale jasná. „Pokud chceme zachovat funkční schengenský prostor s tím, že bude mít chránitelnou vnější hranici, aby nemusely být chráněny vnitřní hranice, tak bohužel Řecko v schengenském prostoru nemůže být.“

Pokud by se situace kolem uprchlické krize vymkla kontrole, tak nebude jiná možnost, než obnovit vnitřní hranice. „A nebude nikdo, kdo by tento proces jakkoli zastavil,“ varoval Pojar.

Pojar: „Pokud nebudeme schopni hranic bránit, dříve či později budeme mít vnitřní hranice, a Schengen se jako takový rozpadne.“

Politolog Thomas Kulidakis souhlasí, že není možné beze zbytku chránit vnější evropské hranice proti nelegální migraci.

Kulidakis: „Může k tomu dojít, že Schengen skončí, ale jak řekli čelní představitelé Evropské unie, v případě konce Schengenu je těžké si představit pokračování společné měny, a bez obou by mohla skončit samotná unie."

To platí ale nejen pro Řecko, ale také pro Itálii, protože jde v obou případech o hranice námořní, dodal.

„Ty čluny s uprchlíky jsou prostě moc rychlé, moc malé, a hrozí riziko, že by lidé umírali,“ upozornil politolog.

Ten připomněl, že nejen v kuloárech belgický ministr vnitra navrhoval, aby lodě s uprchlíky byly vraceny bez ohledu na bezpečnost.

„Řekl řeckému ministrovi, že jim je jedno, jestli se ti lidé utopí nebo je budou střílet, ale hlavně aby je obraceli okamžitě zpátky, což řecká strana pochopitelně odmítla, protože to není humánní.“

Jaký výhled tedy nechráněný Schengen má? „Já si nemyslím, že unie skončí. Pouze se promění a bude jiná. Blíží se spíše dvourychlostní Evropa, pokud se najde společná řeč, a tou by měl být hlavně komplexní přístup,“ předpověděl Thomas Kulidakis.