Tomáš Klvaňa: Rychlou schůzkou s Putinem udělal Biden chybu

17. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Setkání Joe Bidena a Vladimira Putina v Ženevě

Je těžké na právě skončeném summitu Spojené státy-Rusko hledat něco pozitivního, a to jak z našeho středoevropského pohledu, tak také z pohledu z Washingtonu. Jediným kladem byl kontrast současného amerického prezidenta Joea Bidena s jeho diletantským předchůdcem Donaldem Trumpem.

Biden je zkušený a věci znalý profesionál, který se nenechal ruským prezidentem Vladimirem Putinem přehrát, jako tomu bylo v případě Trumpovy schůzky s Putinem v Helsinkách.

Biden neudělal ani žádnou rétorickou chybu jako například jeden z jeho předchůdců, George Bush mladší, který ve Slovinsku pověstně hleděl Rusovi do jeho duše a poznal z ní, že se s ním dá dobře vyjít. Biden je prostě pro zahraniční politiku asi nejlépe připravený prezident od dob Richarda Nixona.

Čtěte také

Tón schůzky byl profesionálně chladný a odměřený a její samotné trvání, necelé čtyři hodiny, tedy o hodinu méně, než se čekalo, odkazuje na méně než srdečnou atmosféru.

Oba prezidenti měli oddělené tiskové konference, na čemž trval Biden v chabém pokusu nedat Putinovi platformu pro předvádění se po boku Američanů – jako by samotný summit nebyl přesně tím.

Neviděli jsme žádná poplácání po zádech, neslyšeli žádné bonmoty ani pověstně kožené diplomatické vtípky, prezidenti se neprocházeli po malebné zahradě vily na břehu Ženevského jezera a nesetkali se sami ve formátu jeden na jednoho, jako tomu bylo v Hamburku mezi Putinem a Trumpem za konsternovaného pohledu zbytku americké delegace. 

Uklidit téma Rusko do patřičných mezí

Sám Biden nemluvil o důvěře, ale o národním zájmu a důsledném ověřování případných domluv. Bylo jich tak málo, že se oba politici nemuseli scházet, stačilo si popovídat přes video.

Rusové a Američani vrátí na svá místa doposud odvolané velvyslance a vytvoří dvě pracovní skupiny, jednu o strategických otázkách zbrojení, jež zahrne téma nových jaderných zbraní, které nekontroluje žádná existující smlouva, a druhou o bezpečnosti v kyberprostoru.

Čtěte také

V posledních několika letech se ruská vojenská rozvědka GRU dopustila na území států Evropské unie několika pokusů o vraždu občanů Velké Británie a Bulharska a rovněž státního terorismu v Česku a Bulharsku. Rusko vede proti Západu dezinformační a kybernetickou válku s cílem zničit Evropskou unii a oslabit demokracii ve Spojených státech.

Na Ukrajině pokračuje válka, kterou Rusko udržuje uměle při životě dodávkami zbraní a vysíláním takzvaných „povstalců“, ve skutečnosti ruských žoldáků. Prezident Putin vězní politicky nepohodlné aktivisty a v jeho zemi se vraždí novináři a opoziční politici, zatímco ruská vládnoucí elita je provázaná s organizovaným zločinem.

Stručně řečeno je Rusko gangsterský, mafiánský stát. Prezident Biden mohl klidně ještě rok počkat namísto toho, aby Putina odměnil rychlou mezinárodní schůzkou.

Tomáš Klvaňa

Za summitem se z pohledu z Washingtonu skrývá málo komentovaný paradox. Zatímco Putin touží po uznání Ruska jako supervelmoci, časně konaným jednáním se Biden snaží uklidit téma Rusko do patřičných mezí, neboť doufá, že samotný fakt brzkého vrcholného setkání zabrání zhoršování vztahů.

Dělá to proto, aby se mohl soustředit na opravdové, důležitější výzvy, zejména na čínskou strategickou a obchodní hrozbu a ekologickou diplomacii o globální změně klimatu.

Autor působí na New York University Prague

Spustit audio