Libor Dvořák: Summit Biden-Putin vytyčil červené linie

17. červen 2021

V Ženevě se konala dlouho očekávaná schůzka amerického prezidenta Joea Bidena s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Oba muži se naposledy setkali před deseti lety, tehdy jako americký viceprezident a ruský premiér. Tentokrát však byla atmosféra hlavně před začátkem summitu daleko napjatější. Přesto jsou výsledky zjevně lepší, než se čekalo.

Zdroj opatrného až mírného optimismu – tak by se nejspíš dalo označit finále summitu, který byl sice oproti plánu kratší, ale patrně docela úspěšný. Jak poznamenává zpravodaj Deutsche Welle, původně kamenné tváře prezidentů postupně změkly a na oddělených tiskových konferencích je dokonce ozdobily úsměvy.

Čtěte také

Příčiny tu samozřejmě byly: prezidenti se dohodli na návratu odvolaných velvyslanců do sídel jejich diplomatických misí a už do několika týdnů by se měla rozběhnout práce odborných komisí pro další postup kontroly strategických jaderných arsenálů. Což je obzvlášť důležité, protože Spojené státy a Ruská federace disponují více než 90 procenty všech zásob jaderných zbraní, co jich na světě je.

Vytyčeny byly také červené linie či, chcete-li, nepřekročitelné hranice, za něž by se ani jedna, ani druhá strana neměly pouštět. To platí především o hackerských útocích na základní infrastrukturu, které jsou mimořádně nebezpečné a k nimž se Rusko paličatě nehlásí.

Ronald Reagana a Michail Gorbačov

Většina témat, která byla určitě či s největší pravděpodobností probírána, byla ovšem konfliktnější – ať už jde o další osudy Alexeje Navalného a ruské politické opozice vůbec, o územní nezávislost Ukrajiny nebo o již zmíněné hackerské útoky z ruského území na americké instituce.

Čtěte také

Tento summit samozřejmě nevedl a ani nemohl vést ke skutečnému uvolnění dlouhodobého napětí mezi oběma zeměmi, ale náznaky zlepšení tu rozhodně jsou, byť Spojené státy společně s Českou republikou dál zůstávají na ruském seznamu „nespřátelených“ zemí.

Důležitá je jistě místopisná symbolika této schůzky na nejvyšší úrovni: v ženevské vile La Grange se před 36 lety sešli americký prezident Ronald Reagan a otec perestrojky generální tajemník ÚV KSSS Michail Gorbačov.

Situace však byla jiná – supervelmocemi byly tehdy obě země. Reagan tenkrát do Ženevy přijížděl s představou Sovětského svazu jakožto říše zla, již je třeba přinejmenším neutralizovat, kdežto Gorbačov měl už tehdy evidentně plán vztahy se Západem normalizovat a východní a střední Evropu z tohoto důvodu vyklidit.

Libor Dvořák

Ve vlastní zemi ho proto dodnes mnozí považují za zrádce národních zájmů – přestože objektivně vzato společně s Reaganem zahájili proces ukončení studené války.

Dnes je studená válka víceméně zpět a my bychom tak mohli být rádi už za to, kdyby středeční ženevský summit znamenal alespoň částečný návrat částečné důvěry mezi Ruskem a západní částí světa.       

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.