Libor Dvořák: Summit Biden-Putin vytyčil červené linie
V Ženevě se konala dlouho očekávaná schůzka amerického prezidenta Joea Bidena s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Oba muži se naposledy setkali před deseti lety, tehdy jako americký viceprezident a ruský premiér. Tentokrát však byla atmosféra hlavně před začátkem summitu daleko napjatější. Přesto jsou výsledky zjevně lepší, než se čekalo.
Zdroj opatrného až mírného optimismu – tak by se nejspíš dalo označit finále summitu, který byl sice oproti plánu kratší, ale patrně docela úspěšný. Jak poznamenává zpravodaj Deutsche Welle, původně kamenné tváře prezidentů postupně změkly a na oddělených tiskových konferencích je dokonce ozdobily úsměvy.
Čtěte také
Příčiny tu samozřejmě byly: prezidenti se dohodli na návratu odvolaných velvyslanců do sídel jejich diplomatických misí a už do několika týdnů by se měla rozběhnout práce odborných komisí pro další postup kontroly strategických jaderných arsenálů. Což je obzvlášť důležité, protože Spojené státy a Ruská federace disponují více než 90 procenty všech zásob jaderných zbraní, co jich na světě je.
Vytyčeny byly také červené linie či, chcete-li, nepřekročitelné hranice, za něž by se ani jedna, ani druhá strana neměly pouštět. To platí především o hackerských útocích na základní infrastrukturu, které jsou mimořádně nebezpečné a k nimž se Rusko paličatě nehlásí.
Ronald Reagana a Michail Gorbačov
Většina témat, která byla určitě či s největší pravděpodobností probírána, byla ovšem konfliktnější – ať už jde o další osudy Alexeje Navalného a ruské politické opozice vůbec, o územní nezávislost Ukrajiny nebo o již zmíněné hackerské útoky z ruského území na americké instituce.
Čtěte také
Tento summit samozřejmě nevedl a ani nemohl vést ke skutečnému uvolnění dlouhodobého napětí mezi oběma zeměmi, ale náznaky zlepšení tu rozhodně jsou, byť Spojené státy společně s Českou republikou dál zůstávají na ruském seznamu „nespřátelených“ zemí.
Důležitá je jistě místopisná symbolika této schůzky na nejvyšší úrovni: v ženevské vile La Grange se před 36 lety sešli americký prezident Ronald Reagan a otec perestrojky generální tajemník ÚV KSSS Michail Gorbačov.
Situace však byla jiná – supervelmocemi byly tehdy obě země. Reagan tenkrát do Ženevy přijížděl s představou Sovětského svazu jakožto říše zla, již je třeba přinejmenším neutralizovat, kdežto Gorbačov měl už tehdy evidentně plán vztahy se Západem normalizovat a východní a střední Evropu z tohoto důvodu vyklidit.
Ve vlastní zemi ho proto dodnes mnozí považují za zrádce národních zájmů – přestože objektivně vzato společně s Reaganem zahájili proces ukončení studené války.
Dnes je studená válka víceméně zpět a my bychom tak mohli být rádi už za to, kdyby středeční ženevský summit znamenal alespoň částečný návrat částečné důvěry mezi Ruskem a západní částí světa.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.