Tomáš Klvaňa: Kamalina kvadratura kruhu

12. listopad 2020

Při pohledu na volební mapu Spojených států je patrný demografický posun ve dvou důležitých regionech, kterým se říká Rust Belt čili Rezavý pás států průmyslového středozápadu a Sun Belt čili Sluneční pás států na jihu a jihozápadě.

Zatímco v prvně jmenovaném regionu sledujeme postupný odklon voličů od demokratů k republikánům, ve druhém je posun právě opačný: zprava doleva.

Hillary Clintonová před čtyřmi lety už nedostala dost voličů ve Wisconsinu, Pensylvánii a Michiganu a ještě se jí nepovedlo vytlačit republikány ze Sun Beltu. Joe Biden byl schopen oslovit dost lidí v průmyslových státech, aby tam těsně vyhrál, a zároveň už uspěl v kdysi solidně konzervativních státech jako Georgia a Arizona.

Čtěte také

Tento trend bude zřejmě pokračovat v následující dekádě: Rust Belt bude pro demokraty čím dál větší problém, kdežto rychle rostoucí Sun Belt, kam se stěhují mladí lidé a menšiny, promění volební mapu v takových státech jako Severní Karolina a Texas, dříve spolehlivě republikánských. Je zjevné, že Joe Biden byl letos jediný demokratem, který dokázal uspět v obou regionech najednou. Čili jediným schopným porazit prezidenta Donalda Trumpa.

Do Bílého domu s ním přijde Kamala Harrisová, 49. viceprezidentka Spojených států a naděje Demokratické strany pro příští prezidentské volby, ať už za čtyři roky či za osm. Šestapadesátiletá Harrisová je smíšeného původu: otec je z Jamajky, matka z Indie.

Inteligence, komunikace a úsměv

Má za sebou kariéru z Kalifornie, kde byla prokurátorkou i ministryní spravedlnosti, a posléze umírněnou senátorkou za tento stát v Kongresu. V těchto volbách se ji pravice snažila vykreslit jako bláznivou radikální levičačku, čemuž napomohl fakt, že sama Harrisová se jako skoro všichni demokrati v primárkách posunula výrazně doleva.

Čtěte také

Pokud tam zůstane, bude to mít se svými prezidentskými ambicemi těžké. Je stěží představitelné, že jako žena a politička tmavé pleti dokáže oslovit stárnoucí populaci bělochů, hlavně mužů živících se manuálně. Bude se tedy muset víc zaměřit na státy na jihu a rozšířit Bidenovu kořist ideálně o Texas a Severní Karolinu.

Jenže tam jsou demokraté výrazně umírnění, středoví až konzervativnější. Harrisová se bude muset umět vypořádat s progresivistickou levicí, která má vliv v demokratické základně a vidí v ní svého člověka. Harrisová je nemůže naplno obejmout, zároveň se jich ale nemůže zříci, protože socialisticky orientovanou levici bude potřebovat. Její úkol v tuto chvíli vypadá téměř jako kvadratura kruhu.

Zároveň je jisté, že z ní pravicová média a republikáni budou vytrvale dělat kryptokomunistického strašáka někde nalevo od Mao Ce-tunga. Uslyšíme hodně skryté rasově motivované rétoriky. Harrisová tomu může čelit ostrou inteligencí, dobrými komunikačními schopnostmi a okouzlujícím úsměvem, který hlavně chyběl její předchůdkyni na poli prezidentských pretendentek Clintonové.

Tomáš Klvaňa

Přesto jí nastává období, které pořádně prověří její politické schopnosti v rozdělené zemi. Na jejím místě uspěly jen tak výjimečné politické talenty, jakými byli Ronald Reagan, Bill Clinton a Barack Obama. Harrisová má nejblíž k tomu stát se první ženou v prezidentském úřadu, ale je těžké závidět jí její současnou pozici.

Autor působí na New York University Prague

Spustit audio