Tolerance a přísnost

Nizozemci dovolili doktorům předepisovat marihuanu jako lék lidem s rakovinou, s chronickou bolestí a HIV pozitivním, když se zjistilo, že na sedm tisíc obyvatel si kvůli zdravotním problémům tuto drogu beztak pořizuje ve víře v její léčebný účinek. Po předložení předpisu s doprovodným lékařským protokolem získá nemocný Nizozemec za čtyřicet eur pět gramů drogy z rostlin pěstovaných firmami s licencí, v podmínkách téměř laboratorních.

U nás se s takto liberálním přístupem nepočítá. Automaticky se má za to, že by lékárny místo pacientů navštěvovali narkomani. Příkladem, kdy se u nás liberální přístup prokazatelně neosvědčil, je chování řidičů poté, co policie ztratila právo odebírat jim za závažné porušení předpisů přímo na ulici řidičské průkazy. V rukou člověka, který se nebojí postihu za porušení zákona, je ovšem řidičský průkaz zbrojním pasem. Poslanci, kteří si zřejmě slibovali, že ochrání řidiče před policejní zvůlí, by měli zpytovat svědomí nad statistikami o mrtvých a zmrzačených lidech, kteří doplácejí na rostoucí bezohlednost svých spoluobčanů za volanty.

Když se ale bude projednávat novela zákona o provozu na pozemních komunikacích, neukáznění řidiči mají slušnou šanci, že se zabavování řidičáků na silnici nevrátí. Automaticky se bude předpokládat, že by tím u nás pouze vzrostla korupce, místo řidičáků že by policisté brali úplatky. Naši zákonodárci prostě vědí, že represe u nás nepomůže a tolerance u nás škodí.