Tlustý komplikuje život ODS

Zdánlivá idyla vydržela pouze do voleb. Po nich začala spolupráce dostávat trhliny. Například kvůli tomu, že Tlustý v zákulisí, podle všeho bez Topolánkova souhlasu, testoval možnost vzniku velké koalice mezi občanskými a sociálními demokraty. Mirek Topolánek pak zase při druhém pokusu o sestavení vlády příliš nestál o to, aby členem kabinetu byl Vlastimil Tlustý. Možná, že právě kvůli jeho osobě, nabídl důležitý post ministra financí lidovci Miroslavu Kalouskovi. Za to čelil tvrdé vnitrostranické kritice.

V tu chvíli si možná ani plně neuvědomoval, jak si tímto krokem zkomplikoval vládnutí. Vlastimil Tlustý se ve vysoké politice pohybuje už řadu let. Za tuto dobu si postupně vybudoval slušnou pozici v řadách občanských demokratů a ve středních Čechách opakovaně vedl stranu k přesvědčivému vítězství ve volbách do Poslanecké sněmovny. Navíc má názorově blízko k Václavu Klausovi. Z toho všeho je zřejmé, že nejde o stranického pěšáka, který se dá z politické scény lehce vytěsnit. Tlustý se sice postupně dostal do pozice řadového poslance a přišel o post předsedy středočeské ODS, zatím však neztratil svůj vliv.

Vzhledem ke křehké většině, kterou koalice disponuje ve sněmovně, se mu daří s pomocí několika dalších občanských demokratů vládě ztrpčovat život. Přitom rebelující zákonodárci z ODS se už několikrát nechali na veřejnosti slyšet, že nebýt Tlustého sami by se proti vládě nepostavili. Takto například udržovali Topolánkův kabinet do poslední chvíle v napětí, zda podpoří vládní reformu. Nakonec pro balík návrhů zvedli ruku, ovšem s podmínkou, že bude vláda i nadále snižovat daně z příjmů. A protože by tomu tak v roce 2009 být nemuselo, nechal se Tlustý hlasitě slyšet, že trvá na splnění daných závazků.

To samozřejmě není jediná rebelie, která znesnadňuje vládě život. Asi nejvíce písku do koaličního soukolí Tlustý a spol nasypali při projednávání zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Vlastimilu Tlustému a některým dalším občanským demokratům se spolu s opozicí podařilo nejprve projednávání příslušného zákona odložit a později dokonce škrtnout z programu květnové schůze. Znamená to, že se navrácením církevního majetku budou zákonodárci zabývat nejdříve v červnu. To se pochopitelně vůbec nelíbí lidovcům. Premiér Topolánek po nich v této atmosféře pak těžko může chtít, aby jednotně podporovali například reformu zdravotnictví.

Takže napětí v koalici se rázem vyostřilo a postaral se o to svojí taktikou právě Vlastimil Tlustý. Samozřejmě příležitostí, jak komplikovat Topolánkovi život, může mít ještě více. Vládu čekají důležitá hlasování, při kterých bude potřebovat každý hlas. Řeč může být o dalších návrzích týkajících se reformy zdravotnictví, nebo o pokračování jednání o majetkovém vypořádání státu s církvemi, v neposlední řadě o souhlasu parlamentu s vybudováním radaru protiraketové obrany Spojených států na území České republiky. Na podzim pak nastanou tradiční polemiky týkající se podoby státního rozpočtu na příští rok. Zkrátka témat při kterých může Tlustý opět dokázat, že je s ním potřeba i nadále počítat, se vyskytne víc než dost.

Je proto záhadou, proč občanští demokraté nejsou schopni nebo ochotni změnit svoji taktiku. Pokud chtějí zpevnit vlastní vládu a uklidnit situaci uvnitř strany před podzimními volbami, měli by se snažit s Tlustým usmířit. Tím, že se o to usilovně nepokoušejí, vytvářejí prostor pro nejrůznější hry, které v konečném důsledku poškozují ODS. Řeč může být například o letácích, které se snaží zdiskreditovat středočeského hejtmana Petra Bendla před podzimními regionálními volbami. Sociální demokraté tak využívají možnosti a spekulují o tom, zda za touto negativní kampaní nestojí náhodou právě Vlastimil Tlustý. Ten se podle očekávání brání trestním oznámením na neznámého pachatele pro pomluvu.

Problém ODS je v tom, že než se toto oznámení vyšetří, může už být po krajských volbách. A nejenom spekulace kolem sporů mezi Bendlem a Tlustým mohou v očích voličů vytvářet obraz rozhádané strany. Ta však ve volbách nebývá zrovna úspěšná.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .