Thomas Kulidakis: Migraci z Afriky nevyřeší dohoda podobná té s Tureckem
Jen od pátku připlulo na řecké ostrovy skoro tisíc nových migrantů.
Situace se vymyká z rukou natolik, že uprchlický tábor na Lesbosu kvůli přeplnění odmítá přijímat nově příchozí. Mezitím se objevil návrh vyřešit migraci z Afriky uzavřením dohod podobných ujednání s Tureckem. Což nedává smysl.
Čtěte také
Evropský blok se stal rukojmí libovůle vlády v Ankaře. Běženců přichází stále více a jen necelá čtyři procenta se vrátila z řeckých ostrovů zpět.
S návrhem inspirovat se ujednáním EU–Turecko přišel jeho ideový otec Gerald Knaus z berlínského think tanku ESI. Podle něj by evropské země měly nabídnout africkým zemím určitý počet stipendií a pracovních víz výměnou za zpětné přijímání jejich občanů, kteří se dostali do Evropy.
Takový návrh by jen reprodukoval situaci ve vztahu k Turecku. Mateřské země migrantů by mohly klást různé byrokratické překážky zpětnému přijímání běženců. Tak jako to dělají doposud. Mohly by rozporovat státní příslušnost a národnost migrantů. Zpomalovat repatriační řízení. A hlavně si klást další a další podmínky a unijní státy vydírat.
Nabídka africkým zemím
Čtěte také
Jako prezident Erdogan a jeho vláda. Hrozí otevřít stavidla migrace do Evropy, pokud nedostanou bezpečností zónu v Sýrii, ústupky ve věci těžby plynu ve vodách Kyperské republiky a další peníze a výhody.
Z hlediska stipendií a pracovních víz je důležité, že mezi běženci je řada nekvalifikovaných lidí. Takoví by se stěží mohli uplatnit v profesích s velkou přidanou hodnotou a zkoušeli by štěstí s pašeráky lidí i nadále. V Evropské unii také chybí analýza, kolik a kde je potřeba pracovníků s nízkou kvalifikací, kteří by mohli evropským zemím pomoci v oborech, které domácí dělat nechtějí.
Čtěte také
Jen v případě konkrétní a podrobné rozvahy, kolik je kde potřeba lidí, je možné dát potenciálním migrantům možnost žádat o azyl nebo práci už v zemi, odkud pocházejí. Jinak budou riskovat nebezpečnou cestu po souši, následně po moři a ilegálně pronikat na území Evropské unie.
Integrační blok se tak i nadále bude zmítat vnitřními rozpory, kdo je a kdo není víc solidární a zdali by měly být migrační kvóty. O bouřích na domácích politických scénách v jednotlivých členských státech ani nemluvě. Vše mohou následně využít populisté, kteří si už teď připsali významné volební zisky a dále sílí.
Co se týká afrických zemí, řadě z nich vyhovuje odchod migrantů do zahraničí. Pokud se jim podaří sehnat v Evropě jakoukoliv obživu, často posílají peníze zpět, což posiluje tamní ekonomiky. V případě legálního odchodu lidí kvalifikovaných by došlo zase pro změnu k poškození místního hospodářství.
Řešením migrace z Afriky tedy není dohoda podobná té s Tureckem, která se po třech letech ukázala jako polovičaté řešení. V úvahu připadá následující nabídka africkým zemím. Pomůžeme vám s ekonomickým rozvojem a možná i snížíme cla na vaše zboží a vy budete výměnou za to hlídat své hranice. Jinak naši pomoc nečekejte. V případě unijních námořních hranic totiž platí, že zatlačovat lodě s migranty zpět je nelegální a nechávat je bezprizorně na moři nehumánní.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
