Thomas Kulidakis: Marné, nikoliv zbytečné hlasování o důvěře poslanců vládě
Samotnému hlasování o důvěře Poslanecké sněmovny vládě vedené Andrejem Babišem předcházela klasická slovní bitva. Tentokrát bylo už po přibližně dvou hodinách jednání zřejmé, že bylo řečeno vše.
Jen to ještě neřekli všichni zákonodárci toužící po pozornosti médií a voličů.
ČSSD přechytračila jen sama sebe. Nálepky politických oportunistů se nezbaví, věří novinář
Sněmovna hlasuje o vyslovení nedůvěry vládě, ale je skoro jisté, že opozice v tomto smyslu úspěšná nebude. Zástupci sociální demokracie oznámili, že opustí hlasovací sál. Prospěje ČSSD rozhodnutí zůstat v Babišově vládním kabinetu, nebo způsobí další pokles volebních preferencí?
Potvrdil se také původní předpoklad, že šance na pád koaličního kabinetu ANO a ČSSD byly minimální. V naději, že by se tak skutečně stalo, mohli věřit pouze skalní příznivci opozice nebo zavilí odpůrci současného kabinetu a především jeho šéfa.
Je sice pravda, že naděje umírá poslední, ale v tomto případě se spíše jednalo o přání, které bylo otcem myšlenky. Přesto celá akce nebyla zbytečná, protože nám leccos napověděla o současné politické scéně a jejím možném vývoji.
Za prvé je jasné, že pokud se neobjeví nějaká opravdu silná kauza, která bude bližší naší současnosti, stávající osazenstvo Strakovy akademie může v sídle vlády vydržet až do pravidelných voleb plánovaných na rok 2021.
Zůstat ve vládě
Z hlediska hnutí ANO je to logický postoj, protože nemá žádný důvod vzdávat se šance dokázat, že skutečně bude líp. Navíc s postupem času je kauza Čapí hnízdo natolik ohrané téma, že ani aktuální vývoj nedokázal pohnout s volebními preferencemi.
Pokud chce ČSSD dál páchat sebevraždu, je na správné cestě, říká místopředseda ODS Kupka
Včerejší rozhodnutí ČSSD, že její členové v pátek při hlasování o nedůvěře vládě odejdou ze sálu, považuje místopředseda opoziční ODS za alibismus. Stoprocentně spokojený ale není ani bývalý statutární místopředseda ČSSD.
Babišova politická formace vede s pohodlnými 30 procenty o minimálně jedno kolo před svou konkurencí. Obávat se musí jen ekonomického propadu nebo nějaké nám zatím neznámé aféry.
K ní by mohlo dojít třeba v souvislosti s nezdařilou výstavbou silniční infrastruktury nebo zakázkou na dostavbu Dukovan. Nebo z jakékoliv jiné příčiny. Největší hrozba pro čelo českého politického pelotonu je ale přehřívající se ekonomika a případná další hospodářská krize vzniklá v zahraničí.
Podle výsledků dotazování občanů je totiž evidentní, že moralistický tón opozice nezabírá, dokud se ledničky a peněženky občanů plní podobně, jako jejich alba fotkami ze zahraničních dovolených.
Jiří Leschtina: Odchodem z vlády už nemá ČSSD co ztratit
Při pohledu na semknuté šiky poslanců ANO za ohroženým premiérem a na podporu prezidenta, přejícího Andreji Babišovi pevné nervy, zdá se být jedno jisté.
Na druhou stranu zhoršení hospodářské situace by kromě zažehnutí plaménku občanské nespokojenosti mohlo zapůsobit jako živá voda na opozici, která se zdá uhranutá Babišem jako králík kobrou. Ba co víc, snížení relativního současného blahobytu by mohlo způsobit zvýšení odstředivých tendencí ČSSD.
Její rozhodnutí zůstat ve vládě je totiž motivované zaprvé dosavadním prosazováním části jejího programu, za druhé měřitelnými výsledky. Zrušením karenční doby počínaje, valorizací důchodů a zvýšením minimální mzdy konče.
Možná i kvůli tomu se zastavil její pád u voličů a oranžoví si mohou pomýšlet na prolomení magické hranice deseti procent hlasů. Pokud ale sází na úspěšnou vládu coby svého druhu „béčko“ Babišovců, nezachovala se strana příliš moudře.
Petr Hartman: Konec premiéra Babiše by přinesl nového premiéra Babiše
Podle Jana Hamáčka nešla sociální demokracie do vlády proto, aby řešila problémy Andreje Babiše.
Čeští voliči, stejně jako voliči kdekoliv jinde na světě, nemají rádi chování à la princezna Koloběžka. Sociální demokracie by mluvila jasně, kdyby řekla: „Ano, vláda je dobrá, zůstáváme“ i kdyby řekla: „Ne, nezůstáváme“, případně: „Zůstáváme, ale jen s jiným premiérem“.
Odejít ze sálu je nedůstojné a působí slabě. Každopádně cena možnosti přičíst si úspěchy vládnutí je zřejmá už jen z opětovného prozření Tomia Okamury, který se opět snaží vlísat do Babišovy přízně.
Celkově vzato je ale jasno, že pokud půjde vše tak jako doposud, může si současná vláda vyhrnout rukávy a dále pracovat, protože ji opozice nesvrhne. I kdyby ano, prezident ji podrží. Avšak s tím rozdílem, že by mohl Andrej Babiš vládnout v demisi, v praktické rovině nekontrolovaný nikým.
Z tohoto pohledu je dobře, že sociální demokracie vládu zatím položit nechce, otázka ale zní, jestli jí postavení druhé strany po boku dravce bude stačit. Případně, jak se začne chovat, pokud nová aféra nebo oslabení ekonomického růstu zčeří hladinu, po níž se vládní koráb plaví.
Do příštích voleb ale půjde ČSSD s vědomím, že prodat úspěchy vlády bude moci jen za cenu stigmatu Andreje Babiše na její pověsti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
