Thomas Kulidakis: Konečně dobrá zpráva ohledně migrace a spolupráce Turecka a EU

Turecko ještě stále hostí přibližně čtyři miliony syrských uprchlíků. Více než pětina, přibližně 1 200 000 těchto lidských bytostí, je školního věku. Nový školní rok v Turecku doprovodila jásavá prohlášení místního šéfa unijní delegace i turecké vlády, protože se podařilo dát šanci na vzdělání skoro 700 000 školou povinných uprchlíků ze Sýrie.

Čtěte také

Thomas Kulidakis: Zabrání řecké a turecké ploty migraci z Afghánistánu?

Přibližně 400 škol po celém Turecku vzniklo s příspěvkem unijních peněz, finance se vyhradily také na provozní náklady, školení zaměstnanců a učitelů. Do konce roku má být podle guvernéra Gaziantepu, ležícího u hranic se Sýrií, otevřeno dalších 54 škol. V tomto ohledu projevila Unie diplomatickou prozíravost, když šéf mise EU prohlásil, že Unie sehrála svou část, ale hlavní úspěch patří Turecku – to místní úřady mohlo jen potěšit teď i do budoucna. Nahrává to šanci na další dohodu.

Peníze (nejen) pro školáky

Danou dobrou zprávu dokumentuje i hodnocení UNICEF, podle kterého je kromě více než třiceti tisíc syrských vysokoškoláků už teď zapsáno do škol přes půl milionu syrských dětí. Poskytnout vzdělání, a tím i šanci na budoucnost uprchlíkům je nejlepší přístup, jak zajistit, že se možná jednou budou chtít vrátit nebo přispějí rozvoji země, jejíž jazyk se učí také.

Čtěte také

Do Turecka směřuje až tisíc Afghánců denně. Příliš vítaní tam ale nejsou, upozorňuje Economist

Tím ale dobré zprávy bohužel končí. Turecko si tradičně prostřednictvím médií postěžovalo, že Unie zatím poskytla jen část peněz, které na podporu uprchlíků slíbila v rámci dohody, podle které má Turecko bránit nelegální migraci do Evropské unie. Turecký prezident ve svém projevu v OSN opět varoval, že Turecko nemá ani chuť, ani kapacitu nést další migrační břímě na svých ramenou místo Evropské unie. Evropská unie, vystrašená opakováním roku 2015, zase pro změnu naplánovala další finanční pobídky, aby migranti hlavně z Afghánistánu nepřišli a drželi se v zemích jiných.

Zase zeď

Do módy se dostaly hraniční ploty, které rozhodně nepůsobí jako etalon humanity. Navíc, jak už v případě plotu Donalda Trumpa upozorňovali Mexičané, plot kupříkladu za 25 miliard dolarů překoná žebřík za 25 dolarů. Peníze na ploty by přitom mohly být využity lépe. Zčásti na zajištění přijatelných podmínek pro migranty v zemích, kde jsou, aby je to netáhlo do zahraničí. Zbytek na zlepšování podmínek v zemích unijních, stavbu silnic, dálnic, škol, nemocnic, investice do technologií a sociální oblasti.

Spolupracovník Českého rozhlasu v Řecku Thomas Kulidakis|foto:Archiv Thomase Kulidakise, Český rozhlas

Takový přístup neznamená schvalování nelegální migrace. Prostě se jen jeví jako humánnější a efektivnější. K zamezení nelegální migraci kvůli konfliktům bude nejlepší konflikty nezačínat a hasit v zárodku. Z hlediska migrace motivované ekonomicky pomůže konečné ustanovení společné azylové a migrační politiky a důsledné potírání pašeráckých sítí. Doplněno o azylová řízení v zahraničí, přijímající pracovní síly, pokud jsou potřeba, a poskytující ochranu těm, kteří ji potřebují, by to byl přístup, který není černobíle rozdělený na bezvýhradné přijímání, nebo odmítání – to jsou dva extrémy vzdálené reálným poměrům i potřebám.

Autor je komentátor Českého rozhlasu