Thomas Kulidakis: Jakou Evropu chce Slovinsko předsedající EU?

13. červenec 2021

Malé Slovinsko stojí před velkým úkolem zvládnutí šestiměsíčního unijního předsednictví. Předsedá už podruhé, není tedy důvod se obávat, že po technické stránce svou roli nezvládne. Opakování je totiž matka moudrosti. Zajímavější ovšem bude sledovat hledisko politické.

Slovinský premiér Janez Janša je člen Evropské lidové strany, blízký přítel maďarského premiéra Viktora Orbána a visegrádského uskupení obecně. Jeho vztahy s bruselským středním proudem jsou mírně řečeno napjaté, což se ukázalo hned na začátku předsednictví.

Čtěte také

Sbor eurokomisařů vedený předsedkyní Ursulou von der Leyenovou přijel na slavnostní začátek předsednictví. Cíl byl jasný – diskutovat o politických prioritách, v družné atmosféře poznat své politické protějšky na příštích šest měsíců v rámci předsednictví a blýsknout se schváleným slovinským plánem koronakrizové obnovy.  

Bruselský tým přivítaly obrázky soudců údajně spjatých se socialisty. Eurokomisař Frans Timmermans se odmítnul účastnit skupinového fota, protože prý s Janšou údajně porušujícím unijní hodnoty být nemůže. Pokud někomu Timmermansovo jméno zní povědomě, osvědčuje schopnost politické paměti.

Dotyčný byl žhavý kandidát na šéfa Evropské komise, kvůli odporu V4, jíž vyhrožoval soudy, pokutami a podobně nejen kvůli uprchlíkům, se jím nestal. Zbylo tak na něj místo člena Komise odpovídajícího za takzvaný zelený úděl. Vzhledem ke spravovaným penězům to vůbec není špatná pozice.

Kam Janša směřuje

Případ Timmermans, o němž pak musel slovinský ministr vnitra vysvětlovat, že mu nepatřilo slovo „svině“, charakterizuje politicky nejvýznamnější konflikt v Unii, kterého se Slovinsko nejen aktivně účastní, ale který se chce pokusit také rozseknout.

Čtěte také

Je to spor mezi tím, co jedna strana označuje za dodržování společných unijních hodnot a vlády práva, druhá jako pokus o zglajchšaltování, dvojí metr, zasahování do vnitřních záležitostí členských států. Slovinsko totiž chodí pod vedením stávajícího premiéra v obdobných botách jako Polsko a Maďarsko.

Druhý jmenovaný stát, vedený Janšovým přítelem Orbánem, přitom stojí před hrozbou další trestní procedury, tentokrát kvůli legislativě týkající se výchovy dětí a sexuálních menšin, což bude pro Lublaň také zkouška.

Ostatně i na právě proběhlé schůzce zemí Visegrádu a Slovinska polský premiér Mateusz Morawiecki mluvil o uplatňování dvojího metru při posuzování vnitřních reforem v jednotlivých státech.

V širším pojetí se jedná o spor, zdali Evropská unie zůstane spíše uskupením těžícím z rozsahu ekonomického přínosu volného pohybu zboží, kapitálu a osob, ale jinak souborem členských států majících hlavní slovo. Nebo se přenese stále větší pravomoc centru. Z ideového hlediska dal Janša jasně najevo šestnáctiminutovým videem ukazujícím údajné fauly levicových a aktivistických novinářů, kam směřuje.

Čtěte také

To vše chce Slovinsko řešit na konferenci o budoucnosti Evropy. Pokud bychom měli soudit ze všech konferencí minulých i dosavadního vývoje, pravděpodobně se nic nevyřeší. Jestliže nějaká shoda přece jen bude, můžeme se těšit na kompromisního kočkopsa. I kdyby se něco vymahatelného schválilo – jak členské státy zacházejí s platnými opatřeními, víme více než dobře. Žádná hitparáda respektu to není.

Co se týká ostatních věcí, řešení koronakrize Slovinsko spatřuje hlavně v očkování. Evropská komise ho také vyzvala, aby pokročilo v agendě balíčku obnovy. To není nic proti ničemu, i Slovinsko si nechalo schválit přes pět miliard eur.

Thomas Kulidakis

Z hlediska mezinárodně politického se samozřejmě země bude snažit začlenit západní Balkán. O jeho členství má rétoricky Unie stále velký zájem, prakticky ale na tomto strategickém poli prohrává vlastní věrolomností s geopolitickou konkurencí.

K tomu patří také další aspekt slovinského předsednictv: snaha bruslit a vybruslit z různých zájmů velmocí a velkých mocností.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio