Thomas Kulidakis: Jak můžeme pomoci západnímu Balkánu do Evropské unie?

18. květen 2018
Aleksandar Vučić shrnul rozšířené obavy řady členských států EU

Pravděpodobně kouzlem nechtěného se stalo, že srbský prezident Aleksandar Vučić v rozhovoru s britským deníkem Financial Times poměrně přesně vystihnul, jakým způsobem může Česká republika a ostatní státy posledního velkého přistoupení pomoci a zároveň uškodit státům západního Balkánu v jejich unijních ambicích.

Summit Evropské unie s šesticí zemí regionu totiž skončil podle předpokladů neslavně. Španělský premiér se kvůli otázce Kosova zúčastnil pouze neformální večeře se zbytkem unijních kolegů a na samotném setkání už chyběl.

Thomas Kulidakis: Donald Trump, inspirátor evropské jednoty

Thomas Kulidakis

Skutečnost, že se političtí vůdci členských států Evropské unie dokázali alespoň slovy shodnout na jednotné pozici vůči Spojeným státům americkým, je ve světle posledních let plných vnitrounijních sporů příjemná změna.

Na jednání samotném pak nezazněly žádné konkrétní přísliby, kdy by některá ze zemí regionu mohla do unijního klubu přistoupit. Což nelibě nesl také český premiér Andrej Babiš.

Vystoupil v duchu dlouhodobé pozice české diplomacie s tím, že konkrétní kroky jsou žádoucí a naše země rozšíření Evropské unie o další státy na Balkáně podporuje. Což ostatně potvrdil minulý týden při setkání V4 s balkánskými unijními i neunijními zeměmi také ministr zahraničí Martin Stropnický.

Po zasedání v bulharské Sofii ale jediné konkrétní datum, které známe, je Evropskou komisí vyřčený rok 2025. V něm by případně evropský klub mohlo obohatit o své členství Srbsko společně s Černou horou. Platné je také doporučení evropské exekutivy zahájit přístupové jednání s Albánií a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií.

Ze zápraží EU do centra

Tato prohlášení unijních politiků byly učiněné v zájmu poskytnutí další naděje balkánským zemím, o něž se Evropská unie pomyslně pere s Ruskem, Čínou, Tureckem a Spojenými státy. Zatímco velmocím studené války a Turecku jde hlavně o vliv mocenský, Pekingu o ekonomický.

Donald Tusk si je jistý, že v případě jednotného postupu bude v tomto tisíciletí Evropská unie a všichni její členové klíčovými globálními hráči

Každopádně ale pokud získají své, na rozvíjení fungování právního státu, svobody slova a podobně jim z principu věci příliš záležet nemusí. I proto stálý předseda Rady Evropské unie Donald Tusk mluvil o tom, že unie je jediná, která má k regionu západního Balkánu přístup jiný, než jako by se jednalo o pouhé „figurky na geopolitické šachovnici.“

Thomas Kulidakis: EU potřebuje ve vlastním zájmu vyhrát bitvu o západní Balkán

Donald Tusk

Geopolitické soupeření o šestici států západního Balkánu je v regionu vidět na první pohled.

Jenomže v Evropské unii podpora přístupu nových zemí klesá v přímé úměře k čtverci vzdálenosti. Zatímco tedy například Rakousko, státy Visegrádu nebo Řecko dlouhodobě členství nových zemí podporují, v ostatních státech to už tak jednoznačné není.

Česká republika a další stoupenci rozšíření o Balkán tedy daným zemí mohou pomáhat na diplomatické úrovni. A také s bojem proti předsudkům, se kterými se státy regionu setkávají. Jsou dosti podobné těm, se kterými jsme bojovali v době přistoupení my nebo Poláci. Jedná se o obavy ze zvýšení kriminality, z tlaku levné pracovní síly na pracovní trh v stávajících zemích a podobně. 

Zároveň je v řadách především starších členských států EU znát určitá přiznaná únava z rozšiřování. Přesně ji vyjádřil francouzský prezident Emmanuel Macron. V principu je prý rozhodně pro šanci západního Balkánu přistoupit do Evropské unie, ale ta má podle něj problém fungovat v 28 členských státech. Bez reformy rozhodovacích procesů by tedy prý logicky hůře fungovala v 29 nebo i více státech.

Summit Evropské unie v bulharské Sofii

Tím se vracím ke slovům srbského prezidenta. V rozhovoru s britským deníkem zdůraznil, že jeho země „chce vstoupit do Evropské unie“, nebude „trojským koněm Ruska“ a především, že on, prezident Srbska, se nestane „dalším Viktorem Orbánem“. Tedy člověkem, u nějž se zdá, že do EU vstoupil jen proto, aby ji mohl rozkládat zevnitř. Tím Aleksandar Vučić zvládnul shrnout rozšířené obavy řady členských států. A zároveň se je v médiu čteném mimo jiné i řadou vlivných lidí pokusil rozptýlit.

Stávající hádky  o směru a cíli Evropské unie, z nichž řada starších členských států viní ty novější, poškozují také nové kandidáty. Snahou o konstruktivní přístup jim tedy můžeme pomoci my, i zbytek novějších členů. Stabilizace a přistoupení zemí západního Balkánu by totiž měl být zájem všech. Jakákoliv jejich nestabilita nebo pád regionu do sféry vlivu jiných mocností se totiž ze zápraží Evropské unie zákonitě musí přenést i do jejího centra.

  • Zahraniční
  • Komentář
  • Bulharsko
  • summit EU