Thomas Kulidakis: Donald Trump, inspirátor evropské jednoty

17. květen 2018
Thomas Kulidakis

Skutečnost, že se političtí vůdci členských států Evropské unie dokázali alespoň slovy shodnout na jednotné pozici vůči Spojeným státům americkým, je ve světle posledních let plných vnitrounijních sporů příjemná změna.

Jenže je opravdu těžké věřit, že prohlášení o jednotě se také promění v účinný, efektivní a flexibilní způsob, jak čelit stále agresivnější zahraniční a obchodní politice Donalda Trumpa.

Summit Evropské unie v bulharské Sofii

Tomu by podle stálého předsedy Rady Evropské unie Donalda Tuska měly evropské státy vlastně poděkovat. Jednostranným odstoupením od jaderné dohody s Íránem a hrozbou uvalení tarifů na evropskou ocel a hliník prý unijní země motivoval k uvědomění, že pouze v případě společného postupu mají šanci, aby názory evropských spojenců bral americký prezident v úvahu.

Thomas Kulidakis: EU potřebuje ve vlastním zájmu vyhrát bitvu o západní Balkán

Donald Tusk

Geopolitické soupeření o šestici států západního Balkánu je v regionu vidět na první pohled.

Na neformálním setkání před summitem Evropské unie se státy západního Balkánu tak zazněly slova, že Evropané odmítají „jednat s pistolí u hlavy“, podporují zachování jaderného dohody s Teheránem a jednotně se staví proti jakýmkoliv případným sankcím Washingtonu vůči evropským společnostem.

Jak ale už teď ukazují největší evropské společnosti, ani ony samy nevěří, že Evropská unie dokáže ujít cestu od deklarace k jejímu uskutečnění.

Pěšákem na šachovnici jiných

Globálně působící evropské firmy přicházejí jedna za druhou s prohlášením, že pokud skutečně 6. srpna dojde k spuštění sankčního režimu americkou administrativou, odejdou z Íránu, aby neztratily americké trhy. Ve vznik navržených celounijních opatření kryjících je z veřejných peněz prý nevěří. Francouzský prezident tedy odpověděl, že je to jejich volba, a Evropská unie se soustředí na ochranu malých a středních firem.

Jiří Pehe: Evropské karty jsou rozdány, EU se nejspíš dá do pohybu

Italský vůdce hnutí Pět hvězd a kandidát na místo italského premiéra Luigi Di Maio oslavuje své vítězství ve volbách

Parlamentní volby v Itálii ukončily sérii důležitých voleb ve velkých evropských zemích. Po prezidentských volbách ve Francii na jaře minulého roku se v září konaly volby do dolní komory německého parlamentu.

V tom případě ale bude ze strany Evropanů velmi těžké dosáhnout udržení jaderné dohody s Íránem, protože i kdyby vyšel plán platit za íránskou ropu eurem, největší evropské společnosti by už na trhu nebyly. A tak by se ekonomická výhodnost mohla Íránu jevit jako příliš nízká v porovnání s jinými alternativami. Těmi není jen obnovení jaderného programu, ale především také možnost dodávat černé zlato na asijské a věčně hladové trhy.

Pokud by to tak skutečně dopadlo, evropské státy by tratily několikanásobně. Za prvé by ztratily poslední zbytek vážnosti v očích zbytku světa. A za druhé by přišly o cenný zdroj nerostné suroviny.

Íránu totiž může být jedno, kdo nakupuje, pokud odbyt stihne zařídit. V tomto směru se navíc nemusí obávat ztráty odbytiště ve Spojených státech, protože tam vyváží pouze minimum svých zásob. Za třetí by Evropská unie prokázala, že se nedokáže účinně brát ani za vlastní společnosti.

Evropský rozpočet je o solidaritě. Slušný balík peněz by ale měly dostat i státy, které si vedou dobře, říká Jourová

Věra Jourová

Evropská komise minulý týden předložila návrh rozpočtu EU na období let 2021 až 2027. Rozpočet má být odpovědí na nové výzvy, například týkající se migrace. Komise chce také posílit propojení mezi unijními penězi a dodržováním zásad právního státu.

Za čtvrté by mohl mít radost americký prezident, který už při nedávné návštěvě francouzského prezidenta dal jasně najevo, že raději jedná s jednotlivými členskými státy než jednolitým blokem půlmiliardy Evropanů. Jejich ekonomická výkonnost je se Spojenými státy obdobná, ale akceschopnost kvůli vlastní nejednotnosti a složitým rozhodovacím procesům zlomková.

Podobně se má situace také s odhodláním vymoci na Spojených státech trvalou výjimku z plánovaných cel. Má se jednat o unijní podmínku pro jakékoliv budoucí jednání. Pokud členské státy nebudou vypadat důvěryhodně v hrozbě uplatnit protisankce a nevybaví Evropskou komisi patřičným nástrojem rychlé reakce podle současných návrhů, nedosáhnou ničeho.

Donald Tusk si je jistý, že v případě jednotného postupu bude v tomto tisíciletí Evropská unie a všichni její členové klíčovými globálními hráči

V příštích měsících se ukáže, která část prohlášení Donalda Tuska bude pravdivá. Na mysli mám slova, že „si je jistý, že v případě jednotného postupu bude v tomto tisíciletí Evropská unie a všichni její členové klíčovými globálními hráči.“

Pokud jednota nebude, pak se prý stane pěšákem na šachovnici jiných. Rozhodnout o svém osudu mohou Evropané do 1. června v případě amerických sankcí na ocel a hliník a do 6. srpna v případě druhotných sankcí Washingtonu kvůli obchodu s Íránem.

  • Zahraniční
  • Komentář