Thomas Kulidakis: Francouzsko-německý motor na Balkáně moc netáhne
Jedna z věcí, na které se členské státy Evropské unie shodnou, je obecný vztah k regionu Balkánu. V podstatě všichni jej považují za úzce spojený se stabilitou celé Evropy.
Českým ministrem zahraničí Petříčkem počínaje, německou kancléřkou a francouzským prezidentem konče. Problém je, jak spojit slova a dobré záměry s politickou praxí.
Thomas Kulidakis: NATO si k sedmdesátinám nadělilo další rozšíření na Balkáně
V souvislosti se sedmdesátým založením Severoatlantické aliance se debatuje o její životaschopnosti, cílech a budoucnosti.
Emmanuel Macron a Angela Merkelová pozvali vůdce osmi balkánských zemí na konferenci do Berlína. Přítomní byli zástupci všech neunijních zemí západního Balkánu a dva unijní členové Slovinsko a Chorvatsko.
Mezi účastníky chyběly těžké váhy balkánské politiky, Bulharsko a Rumunsko. Nepřijelo ani Řecko, které hraje na Balkáně tradičně silnou roli. Což byla chyba, protože bez tří výše zmíněných států se v oblasti Balkánu máloco vyřeší.
Mělo se jednat o stabilitě, míru a prosperitě, a to především ve světle vztahů Srbska a Kosova. Rozhovory o uspořádání vzájemných vztahů mezi Bělehradem a Prištinou se totiž zasekly a naděje na jejich obnovení je mizivá.
Kosovo i Srbsko k jednacímu stolu?
Thomas Kulidakis: Západnímu Balkánu do Evropské unie nepomáháme
Evropská unie se rozhodla o jeden rok odložit začátek přístupových jednání s Albánií a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií.
Kosovo si chce vynutit uznání Srbskem pomocí stoprocentní celní přirážky na zboží nejen srbské, ale také původem z Bosny a Hercegoviny. S nátlakovou metodou nesouhlasí největší finanční donor Evropská unie, Spojené státy coby záruka kosovské existence z hlediska bezpečnosti, ani hlavní unijní státy.
Ba co víc, ani v rámci Kosova nepanuje shoda. Neoblomný premiér se musí vyrovnávat s tlakem prezidenta i předsedy parlamentu, kteří chtějí celní přirážky přerušit například na 4 měsíce. Kosovo se totiž za prvé znelíbilo na Západě, za druhé celními přirážkami ničeho nedosáhlo. Srbsko dalo jasně najevo následující postup.
Za prvé se vydíráním k uznání samostatnosti své bývalé provincie donutit nenechá. Za druhé nebudou žádné rozhovory, dokud budou celní přirážky platit. Za třetí, umně hodlá na mezinárodní scéně využívat postavení oběti, stižené neférovou praktikou souseda. Tedy Kosova, kterého navíc neuznává pět zemí Evropské unie. To se tak dostává do pozice nechtěného dítěte, které si dělá zle na Západě, přičemž na Východě podporu hledat nemůže.
Thomas Kulidakis: Balkán nadějí centristických stran v eurovolbách
Celounijní průzkum nálad voličů před blížícími se volbami do Evropského parlamentu ukázal zajímavou tendenci.
Z tohoto pohledu setkání Macrona a Merkelové odhalilo, že Evropská unie i její nejsilnější státy se v případě Balkánu staly spíše bezmocnými diváky než režiséry dění. Kosovský prezident to stvrdil slovy, že je potřeba do řešení vtáhnout Spojené státy americké, protože unie je moc nejednotná. Merkelová s Macronem vysvětlili, že řeší jen stabilitu, protože proces rozšiřování unie probíhá v rámci celounijní politiky.
Diplomatické zdroje navíc odhalily, že i zahájení přístupových rozhovorů s Albánií bude kvůli Berlínu i Paříži s největší pravděpodobností posunuté až na letošní podzim. Francie totiž chce počkat na výsledek Evropských voleb. V Německu je potřeba souhlas parlamentu, který se zatím nevyslovil.
Jediné pozitivum, které unijní motor Francie a Německa dokázal vzpomenout, byla dohoda uzavřená mezi Řeckem a Severní Makedonií. Dává prý naději na vyřešení i jiných konfliktů. To je sice pravda, ale uzavřely ji jiné země, než ty, které se tváří jako unijní velmoci.
Francie a Německo na Balkáně moc nedosahují reálných výsledků v souladu s potřebami a záměry sebe i celku Evropy. Mohly by se přiblížit k úspěchu jen tak, že přinutí Kosovo i Srbsko usednout k jednacímu stolu metodou cukru a biče, a to především z hlediska finanční motivace.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
