Thomas Kulidakis: Evropskou unii čeká rok klíčových rozhodnutí

2. leden 2019

Rok 2019 bude klíčový pro další osud Evropské unie.

Kontury budoucnosti narýsuje finální rozuzlení brexitu, květnová dohoda členských států o dalším fungování bloku, volby do Evropského parlamentu, jmenování nové Evropské komise, dohadování o podobě příštího rozpočtového rámce a stále nekončící debaty o reformě eurozóny i úpravě azylové a migrační politiky. Řešit se bude také rozšíření schengenského prostoru a případné přistoupení dalších členských zemí do unie.

Proces odchodu Spojeného království z Evropské unie stále více připomíná pověstný gordický uzel. Kvůli vývoji ve Velké Británii si stále nemůžeme být jistí, jaký a jestli vůbec nějaký brexit bude.

Unijní státy a britská vláda vyjednali dohodu o podmínkách rozluky. Zatímco ale unie postupovala s příkladnou jednotou, pro Spojené království to neplatí. Premiérce Mayové se zatím nepodařilo pro dva roky vyjednávanou kompromisní dohodu sehnat podporu v parlamentu.

Ve hře tedy zůstává rozseknutí gordického uzlu odchodem Velké Británie bez dohody. Jedná se o scénář, který prý nikdo nechce, přesto se ale na něj všichni připravují.

Sjednocení je historická nutnost

Stále častěji se také skloňuje možnost dalšího referenda. Většina voličů ve Spojeném království by se podle veřejných průzkumů vyslovila pro setrvání v unii. Vláda v Londýně se také podle Evropského soudního dvora může rozhodnout žádost o vystoupení na základě článku 50 Lisabonské smlouvy dobrovolně stáhnout.

Vyvrcholení celého dramatu by mělo být známé za tři měsíce. Ať už to dopadne jakkoliv, konečně se snad zbaví politici i občané nejistoty budoucích vztahů Velké Británie a kontinentálního bloku.

Celá patálie kolem brexitu má také přímý dopad na další klíčovou událost unijního roku 2019. V Evropských volbách voliči vyberou nové europoslance. Už teď se ukazuje, že ve volební kampani se v neprospěch euroskeptických a populistických stran brexit zmiňuje jako nebezpečný důkaz kroků do neznáma diktovaných více emocemi než existencí realistického politického plánování.

Unijní občané bohužel doposud evropské volby do značné míry ignorovali. Pravomoci Evropského parlamentu ale po Lisabonské smlouvě významně vzrostly. Velká volební účast je tedy více než žádoucí. Obzvláště ve světle bouřlivé debaty o unijním rozpočtu pro roky 2021 - 2027. Jeho podobu bude muset schválit také Evropský parlament. Rozložení sil v europarlamentu tedy sehraje zásadní roli.

Pro Českou republiku bude klíčové, jestli se podaří zvýšit nebo alespoň na současné úrovni ponechat objem prostředků na strukturální fondy. Tomu oponují především takzvaní čistí plátci, neboli země, které do unijního balíku peněz přispívají více než z něj dostávají. Vše má být rozhodnuto do podzimu roku 2019.

Výsledek evropských voleb také ovlivní klíčovou debatu o budoucnosti bloku, která má proběhnout v květnu v Rumunsku. Na summitu se státníci mají dohodnout o budoucnosti po brexitu a pravidlech, jak postupovat jednotně v otázkách zahraniční politiky, ekonomického rozvoje a migrace.

Pokud vše půjde jako doposud, výsledkem bude opět deklarace, na kterou všichni hned po podpisu zapomenou. Při troše štěstí si ale snad státníci i pod dojmem brexitu a nátlaku Spojených států, Ruska a Číny uvědomí, že recept na dobrou budoucnost Evropanů zní „jednota“. Sjednocení je historická nutnost a unijní občané právem očekávají výhody plynoucí ze svazku půl miliardy lidí těžících z hesla „jednotní v rozmanitosti“.

V průběhu roku se také ukáže, do jaké míry umí Evropská unie působit jako stabilizační prvek, který láká svým příkladem. Nejnovější členové Bulharsko a Rumunsko mají společně s Chorvatskem šanci připojit se k schengenskému prostoru volného pohybu osob.

Jeho výhody neplynou jen pro ekonomiku. Ocení je každý, kdo musí cestovat a po průjezdu většinou unie najednou stojí ve frontě na hranicích. Pokračovat bude také proces přípravy zemí západního Balkánu na členství v Evropské unii. Jejich snaha vstoupit je měřítkem lákavosti integračního projektu.

V průběhu celého roku bude také probíhat debata o reformě eurozóny i migrační politiky. I na tyto dvě oblasti budou mít zásadní vliv evropské volby, které budou mít dopad také na vnitropolitickou situaci ve členských zemích.

Thomas Kulidakis

Nové složení Evropského parlamentu také rozhodne o nové Evropské komisi. Zbývá jen dořešit, jestli bude nový předseda unijní administrativy jmenován členskými státy nebo se jím stane kandidát největší skupiny v Evropském parlamentu. Evropská unie jsme my všichni, čeká nás tedy náročný rok.

Spustit audio