Thomas Kulidakis: Demokratické násilí v Albánii

Nepokoje v Albánii
Nepokoje v Albánii

Zápalné láhve a dělbuchy na straně demonstrantů. Vodní děla a slzný plyn na straně policie hájící úřad vlády, sídlo parlamentu a policejní velitelství.

Tak se dá v kostce shrnout momentální politický zápas mezi socialistickou vládou a pravicovou opozicí v Albánii. Zemi, která čeká na zahájení přístupových jednání do Evropské unie.

Albánie se stala evropským marihuanovým rájem

Albánská vesnice Lazarat se stala známou jako centrum výroby a pašování konopí. Konalo se zde proto několik rozsáhlých policejních operací, kterým se místní bránili i za použití zbraní

Albánie se stala velkým producentem marihuany. Zdá se, že policie nemá situaci pod kontrolou. Prohrává balkánská země svůj boj s ilegálními drogami?

Opozice sdružená v politické formaci nazvané Demokratická strana pořádá pravidelné protesty proti stávající vládě už od února. Jsou stále násilnější, přičemž například na začátku května stoupenci pravicové opozice blokovali také hlavní komunikace v zemi. Vše v duchu hesla „Chceme evropskou Albánii“, které si opozičníci zapůjčili z období pádu komunismu. 

Premiér Edi Rama si od svých odpůrců opět vyslechnul obvinění, že je jeho vláda napojená na organizovaný zločin, toleruje korupci a především, zfalšovala parlamentní volby v roce 2017. Z hlediska voleb ale platí, že Evropská unie i Spojené státy považují vládu za legitimní.

Pokud by o celkové regulérnosti voleb byly pochyby, jistě by se Západ ozval. Albánie je členem Severoatlantické aliance už od roku 2009, Washington tedy je možné stěží podezírat, že by chtěl v zájmu geopolitické výhody přimhouřit oči nad nepravostmi.

Nepochopení demokracie

Co se týká obvinění z korupce, Albánie má samozřejmě problémy, především v oblasti soudního systému. Není ale jediná. Stačí se jen podívat do jiných zemí bývalého komunistického bloku, Rumunskem počínaje, reformou soudnictví v Polsku konče.

Albánie rekordně vydělává na turistech. Zatím ale spíš jen z okolních států

Albánie

Albánský turistický průmysl loni vydělal rekordních 40 miliard korun. K tomu, aby se tento růst udržel i v budoucnu, ale podle úřadů bude nutný větší dohled nad kvalitou nabízeného ubytování. Napsal to zpravodajský server Balkan Insight. I když při plánování dovolené většinu lidí nenapadne zrovna Albánie, tamní turistický průmysl vykazuje silný růst.

Snahu vlády v Tiraně sleduje pečlivě Evropská unie, v čele s Evropskou komisí. Pokrok ocenila natolik, že už vloni unijní exekutiva doporučila zahájit přístupová jednání. Teď je začátek cesty Albánie do EU plánovaný na letošní červen. Členem evropského spolku by se mohla stát už v roce 2025.

Co se týká organizovaného zločinu, to je samozřejmě zásadní problém stejně jako kdekoliv jinde. Premiér Rama se vloni na podzim musel zbavit svého ministra vnitra, který byl podezřelý z podílu na obchodu s drogami.

Stoupenci vlády si mohou celou akci vyložit jako důkaz, že vláda skutečně bojuje s kriminálníky, padni komu padni. Její odpůrci mohou vše použít jako podporu svého názoru, že vláda je prostě banda zločinců nebo alespoň jejich kamarádů. Situace, kterou dobře známe i u nás, například z dob Nečasovy vlády.

Albánii a Makedonii se otevřela cesta do Evropské unie. Zbytek Balkánu má co zlepšovat

Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová a makedonský premiér Zoran Zaev

Doporučení Evropské komise zahájit přístupové rozhovory s Albánií a Makedonskou republikou se na svých stránkách věnuje server Balkan Insight. V úvodu svého článku si všímá prohlášení šéfky unijní diplomacie Federicy Mogheriniové.

Na celé činnosti pravicové opozice je ale nejmarkantnější jiná věc. Vypadá to, že si plete demokracii s permanentní revolucí. Velká část jejich zástupců opustila parlament, takže si premiér Rama díky pohodlné většině může schvalovat zákony sám.

Opozice se také odmítá účastnit nadcházejících místních voleb, takže nebude možné v průběhu vrcholné události demokracie zjistit názor Albánců. Odmítá se také účastnit debaty o reformě volebního systému, jak doporučila Organizace pro bezpečnost a spolupráce v Evropě. A jak zhodnotila americká diplomacie, plete si demokratické právo protestovat s příležitostí k násilí, čímž svou snahu pravice kompromituje.

Pokud chce Albánie do Evropské unie a demonstranti „evropskou Albánii“, měli by se volení zástupci vládní i opoziční věnovat skutečné demokracii. Tedy když demonstrovat, tak nenásilně, protože zásah policie opozičníci vyloženě vyprovokovali.

Thomas Kulidakis

V první řadě ale být demokrat znamená uznat porážku ve volbách, pracovat v zákonodárném sboru a především, snažit se přesvědčit voliče argumenty, nikoliv Molotovovými koktejly. Na některých výtkách opozice může něco být, ale nepochopením demokracie si jen škodí. A dává opodstatnění slovům premiéra, podle nějž „násilné protesty neškodí vládě, nýbrž celé zemi.“ Platí to nejen pro Albánii, ale pro všechny státy, včetně České republiky.