Albánii a Makedonii se otevřela cesta do Evropské unie. Zbytek Balkánu má co zlepšovat
Doporučení Evropské komise zahájit přístupové rozhovory s Albánií a Makedonskou republikou se na svých stránkách věnuje server Balkan Insight. V úvodu svého článku si všímá prohlášení šéfky unijní diplomacie Federicy Mogheriniové.
Doporučení Evropské komise zahájit přístupové rozhovory s Albánií a Makedonskou republikou se na svých stránkách věnuje server Balkan Insight. V úvodu svého článku si všímá prohlášení šéfky unijní diplomacie Federicy Mogheriniové.
Podle vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku je doporučení Komise „krokem kupředu“ nejen pro Albánii a Makedonii, ale i pro celou oblast západního Balkánu. Mogheriniová si myslí, že obě země v posledních letech provedly „důležité reformy“ a stávající hodnocení je pro ni důkazem, že evropská exekutiva „pozitivní změny oceňuje“.
Eurokomisař pro sousedskou politiku a rozšíření Johannes Hahn dodal, že přístup Evropské unie k možnému rozšíření „zůstává hlavním motorem reforem v regionu západního Balkánu“.
Doporučení zahájit přístupové rozhovory se objevilo v každoroční zprávě o situaci v zemích, které mají o členství v klubu evropských států zájem. Pozitivní stanovisko k případnému jednání s Tiranou a Skopjí, které obsahuje aktuálně vydané hodnocení za rok 2017, podle Hahna obsahuje i „blahopřání partnerům Unie k úspěšné práci, ale zároveň dává jasně najevo, že není vhodná doba usnout na vavřínech a nepokračovat v dalších reformách“.
Albánie a Makedonie jsou ve zprávě hodnocené jako země „středně připravené“ pro členství v oblasti reforem hospodářství, zákonodárství a právního státu. V případě Albánie nicméně zůstává problémem řada údajně neodůvodněných žádostí albánských občanů o azyl v unijních zemích, dále korupce a organizovaný zločin v zemi. V těchto oblastech Komise apeluje, aby Tirana „vyvinula větší úsilí v boji proti praní špinavých peněz a majetku získaném nepoctivou cestou“.
Co se týká Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, ta podle zprávy „konečně překonala nejvážnější vnitropolitickou krizi od roku 2011. Měla by ale urychleně vyřešit spor s Řeckem o oficiální název země.“
Balkan Insight dodává, že eurokomisař Hahn navštěvuje Skopji dnes, Mogheriniová dorazí zítra. Agenda jejich jednání s makedonskými politiky se soustředí především na pokračování reforem přibližujících balkánský stát členství v Evropské unii a také na řešení sporu s Řeckem o jméno země.
Nekontrolovaná vláda
Kromě Albánie a Makedonie Evropská komise vydala hodnotící zprávy i pro další státy regionu, které jsou potenciálními kandidáty na členství v evropském integračním projektu. Konkrétně se jedná o dalších pět zemí: Černou Horu, Kosovo, Srbsko, Turecko a Bosnu a Hercegovinu.
O západobalkánském Srbsku Komise napsala, že tamní prezidentské volby, ve kterých loni zvítězil tehdejší premiér Aleksandar Vučić, byly poznamenané nerovnými podmínkami pro všechny kandidáty. „Doporučení mezinárodních pozorovatelů je třeba neodkladně řešit,“ vzkazuje teď evropská exekutiva do Bělehradu.
Náprava je prý nutná zejména v oblastech transparentnosti a integrity volebního procesu v době během předvolební kampaně. Zpráva Evropské komise také soudí, že srbský parlament „i nadále neuplatňuje účinnou kontrolu moci výkonné“.
Hodnocení také obsahuje stejnou formulaci týkající se Srbska a Kosova. Obě země prý „zůstávají zapojené do dialogu“, ale potřebují „vynaložit další úsilí a přispět k vytvoření podmínek, které povedou k úplné normalizaci vzájemných vztahů“.
K samotnému Kosovu eurokomisaři uvádějí, že se tento mladý stát v celé řadě oblastí stále nachází v ranné fázi reforem. Patří sem třeba rozvíjení soudního systému a právního státu, boj proti organizovanému zločinu a korupci a sladění legislativy s evropskými normami. Jako „důležitý průlom“ hodnotící zpráva zmiňuje dosažení dohody o vymezení hranic s Černou Horou, ke kterému došlo minulý měsíc.
Diskriminace Romů
Pokud jde o Černou Horu, problémem prý zůstává korupce, která podle Evropské komise „převládá v mnoha oblastech a zůstává záležitostí, které je třeba věnovat zvláštní pozornost“. Parlament v Podgorici by měl také údajně posílit svou legislativní činnost a dohled nad výkonnou mocí.
Černá Hora už nicméně dokázala pokročit ve slaďování svých zákonů s evropskou legislativou, chválí ji unijní zpráva. Přesto by se ale tento stát na pobřeží Jaderského moře měl prý více zaměřit zejména na posilování institucionálního rámce země a na zajištění skutečně účinné ochrany lidských práv.
Autoři hodnocení konkrétně zmiňují romskou menšinu, která podle nich v Černé Hoře zůstává nejzranitelnější a nejvíce diskriminovanou komunitou. Násilí na základě pohlaví a na dětech pak v zemi zůstává „vážným znepokojením“, myslí si Brusel.
V části věnované Bosně a Hercegovině následně server Balkan Insight cituje tu část unijního reportu, která konstatuje, že fungování vlády v zemi je zásadně ovlivněné rozdílnými zájmy a postoji příslušníků tamních jednotlivých národnostních skupin k řadě otázek.
V zemi je potřeba „významně zlepšit“ právní, institucionální a politické prostředí, stejně jako dodržování lidských práv. Jako oblasti k nápravě vidí evropští úředníci také svobodu projevu, protože prý pokračuje „politický nátlak a zastrašování novinářů, které se projevuje i fyzickými a slovními útoky“.
Evropská komise se ve vztahu k Bosně a Hercegovině rovněž obává, že se nedostatečně zavádí legislativa na prevenci a ochranu před násilím motivovaným rozdílným pohlavím. K sociálnímu začlenění romské populace je pak prý zapotřebí uplatnit „komplexnější a integrovanější přístup“.
Reformní program v zemi byl sice implementovaný účinně, když jednotlivé úrovně státní správy a jednotlivých komunit spolu dokázaly spolupracovat, na ústavní rovině ale problémy zůstávají.
„Ústava Bosny a Hercegoviny zůstává v rozporu s Evropskou úmluvou o lidských právech,“ uzavírá citací hodnotící zprávy evropské exekutivy server Balkan Insight svůj článek věnovaný pokroku balkánských zemí na cestě k možnému unijnímu členství.
