Albánie se stala evropským marihuanovým rájem

O tom ve své reportáži pro stanici Deutsche Welle píše novinářka Lindita Arapiová.

Hrbolatá silnice, plná kaluží, které na ní zůstaly po posledním dešti, vede k několika chatrčím poblíž albánského města Rrëshen. Slunce zapadá.

Dvě ženy hledají úkryt ve tmě, aby mohly otevřeně mluvit. Mají strach, protože do drogové laboratoře, kde ještě před pár týdny pracovaly, přišla policie. Původně to byla drůbeží farma, během posledního roku se tam ale sklidily, nasušily a zabalily více než čtyři tuny marihuany.

Mira a Rita – jména pochopitelně autorka reportáže Deutsche Welle změnila – byly nezaměstnané, dokud nezačaly pracovat ve skladu za nějakých deset euro na den. „Nemusíte mi věřit, ale pracovaly jsme tu, abychom měly na chleba pro děti,“ říká Mira, padesátiletá žena s velmi krátkými vlasy. Má vztek, zvlášť na vládu, která ji nechává žít v bídě. Má vztek i na policii „která vydělává víc než my“ a na narkobarony. „Řekli nám, že to je šalvěj.“ Přísahá, že na začátku nevěděla, že jde o marihuanu.

Na venkově není alternativa

Rita, mladá žena se světlými blonďatými vlasy, vysvětluje, že její manžel je ve vězení. Ukazuje svou pětiletou dceru a říká, že byla velice ráda, že konečně našla práci. „Dokud jsem tu neuviděla policii, nic jsem nevěděla,“ tvrdí.

Pokud můžeme pochybovat o upřímnosti obou žen, když říkají, že nevěděly, co vlastně dělají, musíme rozhodně věřit jejich radosti, že našly práci. Stačí jeden pohled na chatrče. Ze stropu kape voda, není tam topení a venku se hromadí odpadky.

Logo|foto:Český rozhlas

Navzdory všem slibům nedokázala albánská vláda premiéra Edi Ramy podstatně omezit chudobu v zemi. Nezaměstnanost je vysoká a podpory nízké – v přepočtu jen něco přes 2000 korun měsíčně. Je to důvod, proč mnoho albánských farmářů a nezaměstnaných pěstuje marihuanu?

„Tisíce Albánců nemají jinou možnost, protože chybí sociální a ekonomická opatření pomáhající venkovským regionům,“ říká Lulzim Basha, předseda opoziční Demokratické strany. „Lidé si musejí vybrat, jestli nemít na jídlo pro děti, nebo pěstovat marihuanu. Hodně z nich si vybralo druhou možnost.“

Pro drogové barony není těžké najít zaměstnance, kteří můžou sklízet, sušit a balit marihuanu. Celé odvětví ale nestojí jenom na manuální práci. Podle výzkumu provedeného novináři stanice Deutsche Welle, vydělá „úspěšná“ marihuanová farma, tedy taková, která se vyhne návštěvě policie, na jednom kilogramu marihuany zhruba 5 400 korun.

Pěstitelé se zbraní v ruce

Marihuana se často pěstuje na „divokých“ pozemcích a v obtížně dosažitelných oblastech. Někteří pěstitelé dokonce vybudovali závlahové systémy a chrání svoje pole se zbraní v ruce.

Albánie měla problémy s pěstováním marihuany už v minulosti, ale rok 2016 si zaslouží, aby se mu říkalo „rok marihuany“. Albánská policie prý zničila 2,5 miliónu rostlin a odhalila 5204 polí. Nové je geografické rozšíření pěstování marihuany po celé zemi.

Marihuana|foto:CC0 Public domain, pixabay.com, noexcusesradio

Politický analytik albánské policie Alexander Cipa říká, že narkobaroni změnili strategii. „Čím víc toho policie zničila, tím víc marihuany vypěstovali. Masová distribuce pomáhá narkobaronům, aby jim hodně marihuanových polí zůstalo.“

Opozice obviňuje vzkvétající marihuanové farmy z toho, že jsou ve spojení s částmi vlády a organizovaným zločinem. „Žádný Albánec dnes nevěří, že to všechno se může dít bez zapojení určitých kruhů v policii a v politice,“ zdůrazňuje Basha.

Políčka se zvláštní ochranou

Elvis Nabolli, ředitel televizní stanice Rozafa ve městě Shkodra, který nedávno získal cenu za investigativní žurnalistiku, udělovanou organizací Balkan Investigative Reporting Network, se už pěstování marihuany v Albánii věnuje dlouho. Poukazuje na to, že obchod s drogami je nebezpečný pro drobné pěstitele, ale ne pro narkobarony.

„Tento průmysl kontrolují mocní lidé, kteří mají dobré konexe u úřadů – od řadových policistů po vyšší články řetězu,“ říká Nabollo. „Je pravda, že policie hodně polí s marihuanou zničí. Ale ta, která mají zvláštní ochranu, zůstávají nedotčena.“

Altin Qato, ředitel policejního bezpečnostního oddělení, nechce zůstat ve stínu špatné pověsti, které se albánské bezpečnostní složky těší. „Policie pracuje v obtížné oblasti,“ řekl reportérce stanice Deutsche Welle. „Ano, jsou tu ojedinělé případy, kdy policie na trestné činnosti spolupracuje, ale není to obecná tendence. V roce 2016 se mezi 9000 policisty našlo jenom 40, kteří se na pěstování a obchodování s drogami podíleli. Osm jich bylo zatčeno.“

Teď v balkánské zemi vládne zima. Média mluví méně o ničení marihuany a místo toho se denně objevují zprávy o zabavování drog. Vypadá to, že sklizené zboží si hledá cestu přes Jadran do Itálie nebo skrytými cestami přes Černou Horu, Srbsko a dále na sever do západní Evropy. Albánská opozice bije na poplach: tvrdí, že z Albánie se stává evropská Kolumbie.

Ritu a Miru varování opozice moc nezajímají. Stejně jako u mnoha dalších Albánců závisí na marihuanovém průmyslu jejich přežití. „Kdyby se nám podařilo najít podobnou práci znova, neváhaly bychom,“ říkají. Když je poprvé chytli, policie je nechala jít, protože prý „nic nevěděly.“ Na co se vymluví příště? ptá se v závěru reportáže Deutsche Welle novinářka Arapiová.

Crossing Continents investigates how Albania has become the largest producer of outdoor-grown cannabis in Europe https://t.co/2l9oRXSrYC pic.twitter.com/GrZCkHiWrm

— BBC Current Affairs (@BBC_CurrAff) 1. prosince 2016