Thomas Kulidakis: České a rumunské trable s ambasádou v Izraeli
Leckomu by se mohlo zdát, že problémy hýbající naší domácí politikou a veřejným prostorem jsou případy svého druhu ojedinělé.
Ovšem při pohledu za hranice je zřejmé, že tomu tak není. A je zajímavé, nakolik se naše peripetie podobají těm rumunským.
Evropská unie v otázce Jeruzaléma podpořila Palestince, Trump trvá na svém

Zástupci Evropské unie při návštěvě palestinského prezidenta v Bruselu potvrdili negativní postoj osmadvacítky k plánům americké administrativy ohledně Jeruzaléma. Píše o tom server EU Observer. Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová včera Mahmúda Abbáse ujistila o jednoznačné podpoře myšlenky na existenci dvou států a Jeruzaléma jako společného hlavního města Izraele i Palestiny. Abbás vyzval evropské země k rychlému uznání palestinské státnosti, která by podle něj podpořila naději Palestinců, že dojde k nastolení míru.
V Rumunsku už delší dobu probíhají spory mezi veřejností značně populárním přímo zvoleným prezidentem Klausem Iohannisem a sociálně demokratickou vládou. Poslední bitva mezi hegemony místní politiky nabrala na obrátkách kvůli osudu rumunské ambasády v Izraeli.
K velké radosti židovského státu se totiž ukázalo, že bukurešťská vláda skutečně potichu a hlavně v tajnosti přijala memorandum, jehož náplní je případný přesun rumunského zastoupení do Jeruzaléma.
Což v prezidentovi rumunského státu vyvolalo hněv, a také mu poskytlo vhodnou záminku k prohlášení, že sociálně demokratická premiérka Violica Dancilaová je „nezpůsobilá vykonávat svou funkci“.
Trump uznal Jeruzalém, ovšem neřekl který, připomíná Michael Žantovský

Jeruzalém se opět stal středem zájmu světových médií, když ho americký prezident Donald Trump uznal za hlavní město Izraele. Kritici mluví o největším obratu v americké politice vůči Blízkému východu za mnoho desetiletí a Palestinci vyzývají k intifádě. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu to označil za cestu k usmíření.
A byť nemá pravomoc ji přímo odvolat, veřejně ji po třech měsících v čele kabinetu vyzval k rezignaci. Protože prý s ním za prvé otázku rumunské ambasády nekonzultovala, a za druhé je to právě on, kdo by měl mít v dané situaci poslední slovo.
Podle Iohannise plán také odporuje oficiální rumunské politice, která v souladu se společnou pozicí Evropské unie podporuje takzvané dvoustátní řešení. To předpokládá, že Jeruzalém bude hlavním městem obou budoucích států – Izraele a Palestiny.
K nesouhlasu se zahraničně politickým plánem prezident Iohannis přidal také nelibost kvůli válce rumunské vlády s centrální bankou, kterou rumunský kabinet viní z údajně neblahých ekonomických předpovědí a kroků zvyšujících inflaci a náklady na obsluhu dluhu.
Rumunský prezident už v Bílém domě byl
Veřejného prozrazení pochybného plánu s ambasádou se navíc v televizním rozhovoru dopustil šéf rumunské sociální demokracie, který je zároveň předseda parlamentu. A není premiérem, protože byl odsouzený za volební podvody a čelí dalšímu šetření v souvislosti s korupcí, která je Rumunskem prolezlá skrz na skrz.
Jan Fingerland: Zemanův tah Jeruzalémem

Kdo si poslechl Zemanův inaugurační projev, moc se o jeho zahraničně politických záměrech nedozvěděl. Ve stejný okamžik se objevila informace, podle které hodlá Česko, snad právě na Zemanův popud, přesunout českou ambasádu v Izraeli do Jeruzaléma. A to dříve než ostatní Evropané, a možná ještě dříve, než tak učiní Američané.
Když se tedy prezident z veřejných zdrojů dozvěděl o možném obratu oficiální politiky země, není se co divit, že vše využil ve svůj prospěch. S rumunskou vládou totiž bojuje také v otázce místní specializované prokuratury, která už za korupci dostihla nejednoho soudce i politika a prezident ji drží k nelibosti místních mocných při životě.
V otázce stěhování ambasády do Jeruzaléma došlo k situaci, kterou dobře známe z České republiky. Aktéři jsou jiní, podstata příběhu podobná. U nás sice zahraniční politiku státu určuje vláda, která se drží unijní pozice, ale prezident propaguje stěhování ambasády do Jeruzaléma. Ty, kterým se plán nelíbí, označuje jako „sraby“ . V Rumunsku zase vláda, která postrádá patřičnou pravomoc, bojuje proti prezidentovi, který ale má poslední slovo.
Jeruzalém kdysi hostil šestnáct ambasád, nyní tam není ani jedna

Pokud prezident Donald Trump, skutečně, jak řekl, přesune americkou ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma, stanou se Spojené státy jediným státem s diplomatickým zastoupením ve svatém městě. Nebudou ale historicky první zemí. V krátkém období izraelských dějin bylo v Jeruzalémě celkem šestnáct zahraničních velvyslanectví, píše izraelský deník Haaretz. Zároveň ale upozorňuje, že umístění ambasády automaticky neznamenalo uznání Jeruzaléma hlavním městem Izraele. Konsensus byl takový, že o postavení města musí rozhodnout jednání mezi Izraelci a Palestinci. Ačkoliv se tato myšlenka dnes zdá být velmi vzdálená, obecně se předpokládalo, že se vznikem palestinského státu by si Palestina i Izrael rozdělily Jeruzalém jako hlavní město obou zemí.
Zajímavá je také podobnost v argumentaci. Shoduje se v části první, podle níž by takový krok byl kladný k Izraeli, s nímž má stát výborné vztahy. V otázce druhé rumunští zastánci tvrdí, že by byly potěšeny Spojené státy americké.
Vzhledem k tomu, že prezident Zeman ještě v Bílém domě nebyl, je otázka, jestli by právě taková argumentace i jeho mohla motivovat. Každopádně ale platí, že plán amerického prezidenta stěhovat ambasádu USA do Jeruzaléma na konci minulého roku drtivou většinou odmítlo hlasování Valného shromáždění OSN.
Vzhledem k tomu, jak jsou rozdány karty, se zdá, že minimálně v Rumunsku ke stěhování nedojde. Ono totiž i v případě potěšení Američanů a představitelů státu Izrael platí, že košile je bližší než kabát. Lepší držet unijní pozici a profitovat z jednotného bloku, než nahrávat těm, ze kterých dané státy bezprostředně zase tak moc nemají.
Navíc se podobné debaty odehrávají v době, kdy mezi Izraelci a Palestinci zase létají na jednu stranu kameny, na druhou kulky. A vzpomeňme, že i bez potěšení Donalda Trumpa stěhováním ambasády rumunský prezident už v Bílém domě byl.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor


Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.