Thomas Kulidakis: Budoucnost dopravy v Evropské unii

Zmiňuji ji ovšem schválně, protože přibližně tolik od roku 2014 Evropská unie utratila na budování dopravních koridorů napříč Evropou, které mají propojit členské země unie i státy ležící v oblastech neunijních.

Dokud krmíme elektromobily energií z uhlí, jen přesouváme znečištění na venkov, tvrdí expert

• Upravit
• Smazat

Evropská komise chce do roku 2030 snížit emise z dopravy ve srovnání s rokem 2021 o třicet procent. Benzínová auta mají mít spotřebu necelé tři litry na sto kilometrů, dieselové kolem dvou litrů. Návrh kritizují automobilky, podle kterých je agresivní a poškodí konkurenceschopnost producentů, což se prý dotkne všech, kteří jsou na automobilovém odvětví závislí. „Obáváme se, jak změny, které návrh vyvolá, přijmou zákazníci, protože to pro ně bude znamenat nárůst cen i další omezení,“ uvedl v pořadu Pro a proti ředitel Českého sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl.

Jedná se o síť, jejímž záměrem má být propojit Evropu říčními, námořními, železničními i silničními tepnami, které by měly usnadnit nejen cestu na dovolenou, ale především pohyb zboží. A pokud možno snížit emise a zvýšit bezpečnost na silnicích. Aby se to podařilo, je potřeba vyčerpat do roku 2020 další miliardu eur a přidat v letech 2020 až 2030 dalších 500 miliard eur ze zdrojů soukromých, členských států i unijního rozpočtu.

České republiky se přitom týkají koridory tři. Jeden má spojovat Balt s Jadranem, druhým se přes nás má usnadnit cesta do jihovýchodního Středomoří a dále směr Orient, a třetí má propojit Rýn s Dunajem. Což by ovšem vyžadovalo, aby bylo Labe splavné, a to momentálně není.

Nová rychlonabíječka v Pardubicích nabije elektromobil za půl hodiny

Společnost ČEZ rozšiřuje síť rychlodobíjecích stanic pro elektromobily. Naplnit až 80 procent kapacity baterií je u stojanů možné za 30 minut. Připojit elektromobil do sítě je od minulého týdne možné třeba na dálnicích u Liberce nebo Brna, a také v Pardubicích u staré výpadovky na Hradec Králové.

A s místy metrovou hloubkou ani pro obchodní lodě jen tak nebude. Leda, že by se vládě a investorům podařilo překonat odpor ochránců přírody, a Labe se prohloubilo. Což by sice mohlo být ekonomicky výhodné, ale je otázka, zdali by nám poděkovaly budoucí generace. Jestli budou více cenit přírodní stav řeky nebo obchod.

Každopádně když se člověk ocitne mezi zástupci Evropské komise, členských i nečlenských států Evropské unie, soukromých investorů a vědeckých institucí na konferenci, která výše zmíněné řeší, nastraží uši, zostří zrak a snaží se sbírat informace i dojmy. Protože ve hře jsou plány, které ovlivní náš život na několik generací dopředu a životní prostředí také. 

Nehodovost na nulu

V tomto ohledu jsem na konferenci TEN-T Days ve Slovinsku zjistil, že budoucnost má patřit elektrickému pohonu, lodní a železniční přepravě. Alespoň co se týká plánu oficiálního snižování emisí uhlíku, nástupu nových technologií i vlivu investic do dopravní infrastruktury na ekonomický rozvoj a životní prostředí. Zdá se, že s tím zainteresovaní počítají a podle toho místo vypadá.

Kanál Dunaj–Odra–Labe vznikne, otázkou je kdy, říká šéf Ředitelství vodních cest

Plány na stavu kanálu Dunaj–Odra–Labe po letech opět ožívají. Mají vlivného obhájce – prezidenta Miloše Zemana, a to navzdory protestům ekologů i dotčených starostů. K dlouhodobým zastáncům projektu patří i šéf Ředitelství vodních cest Jana Skalického. „Sečteme-li všechna pozitiva, která koridor přinese, stává se jedním z nejzajímavějších projektů, který může jakýkoliv stát budovat,“ podotýká v rozhovoru s Veronikou Sedláčkovou.

Na mysli mám například dvoumístné letadlo na elektromotor, které dokáže letět 90 minut, při plachtění dobíjet a na zemi v patřičné zásuvce vyžaduje jednu hodinu. Nebo automobily význačných výrobců dosahující klasické rychlosti a vypadající dobře, jejichž dojezdová vzdálenost se zvyšuje.

Přesto, jako motorista raději zůstanu u klasického automobilu do doby, než bude na světě spolehlivá několikátá generace nových vozů. A to včetně samořiditelných, které se na konferenci ve Slovinsku také předvedly.

Thomas Kulidakis|foto: Khalil Baalbaki

Vzhledem k vynaloženým prostředkům je zřejmé, že bez unijního zastřešení by se peníze hledaly těžce, stejně jako vůle ke spolupráci států napříč Evropou i mimo ni. Velké výzvy ale bohužel někdy přinášejí i sklon k velikášským předsevzetím. Mezi ně určitě patří vize snížit nehodovost v Evropské unii k roku 2050 na nulu. Takový sen má nejen Evropská komise, ale vesele jí to odkývali europoslanci a zástupci členských států. Což je natolik absurdní myšlenka, že evropské myšlence spíše škodí.

Nejlepší bude, když se dotyční soustředí dále na budování evropských dopravních koridorů, které mají podle propočtů i selského rozumu logicky šanci nejen ulehčit naše cestování, ale také už samotným budováním zvýšit počet pracovních příležitostí, hrubý domácí produkt i přispět k technologickému rozvoji.