Thomas Kulidakis: Bidenův a Trumpův boj o jihovýchodní Evropu, Turecko, Izrael a východní Středomoří
Ve Spojených státech amerických žije početná skupina lidí s kořeny v jihovýchodní Evropě a ve východním Středomoří. Často se jedná o skupiny čítající velmi vlivné a bohaté lidi. Není se tedy co divit, že o jejich hlasy bojují také Donald Trump a Joe Biden.
V případě stávajícího šéfa Bílého domu došlo zatím ke dvěma nejzásadnějším krokům. Letos v září podepsali prezident Srbska Aleksandar Vučić a premiér Kosova Avdullah Hoti, že se budou snažit o propojení obou zemí dopravní infrastrukturou.
Čtěte také
Dost se asi podivili, že mají také přesunout své ambasády v Izraeli do Jeruzaléma a že USA leží na srdci jejich vzájemné sblížení. V průběhu Trumpova prezidentování se totiž na Balkáně zdálo, že Washington příliš novou aktivitu nevyvíjí.
Skutečná podstata celé události vyšla najevo záhy. Prezident Trump vyhlásil do světa, že přiměl další převážně muslimskou zemi chovat se hezky k Izraeli. Jednalo se spíše o PR událost s fototermíny, ale výsledek byl stěží víc než nezávazné memorandum. Obě strany po příjezdu domů vysvětlily a vysvětlují to tak dodnes, že skutečná dohoda musí mít dvě strany, což tato nemá, a propojit se železnicí i silnicí je dobré pro obchod.
Smíření a vyřešení otázky uznání nebo neuznání Kosova se nepřiblížilo ani o píď. Donald Trump tedy zamířil především na tradičně vlivnou izraelskou lobby ve své zemi. Vedlejší efekt spočíval v rozzlobené Unii a evropských mocnostech, které si oblast západního Balkánu berou za svou.
Země pravoslavné zpozorněly
Ve vztahu k východnímu Středomoří panovala dosavadní dvojaká a nepříliš jasná politika. Na jednu stranu posilování vojenské přítomnosti v Řecku, posilování vazeb mezi Egyptem, Izraelem, Kyperskou republikou a Řeckem v podání ministerstva zahraničí. Slabost pro tureckého prezidenta Recepa Tayiipa Erdogana ze strany nejvyššího vedení, protože Donald Trump k němu údajně chová respekt i náklonnost.
Čtěte také
Joe Biden, demokratický vyzyvatel republikána Trumpa, předložil vizi rozdílnou. Do Kosova, Albánie, Bosny a Hercegoviny poslal dopisy zdůrazňující svou roli v 90. letech při jugoslávských válkách i bombardování Jugoslávie. Srbsku zase vzkázal, že příští politika USA bude více vyvážená, tedy bude méně stranit Kosovu. S prezidentem Erdoganem prý Bidenovi už dávno došla trpělivost.
Nepřijatelná je podle Bidena přeměna chrámu Boží moudrosti v mešitu. Nemístné pořizování ruských raket, chování vůči sousedům Turecka a průzkum ložisek plynu ve východním Středomoří. V Turecku je podle něj potřeba podporovat místní opozici, která stávajícího vládce svrhne nikoliv pučem, ale v politickém boji. Je prý tak nezbytné, aby Američané jasně řekli, co si myslí, a volali tureckého prezidenta k odpovědnosti.
Čtěte také
Toho všeho si samozřejmě všimla i místní média. Turecký provládní tisk se patřičně pohoršil. Izraelský zauvažoval, zda-li Biden Izraeli a nejen jemu pomůže vůči Turecku. O loajalitě balkánských muslimských zemí vůči USA nemůže být sporu. Země pravoslavné zpozorněly, protože návrat USA do regionu vyváženým způsobem může být zásadní.
Momentálně se totiž vše točí kolem bezradné Evropské unie, která v zahraniční politice více mluví, než činí, úvahách, zda-li rozhodčí ve hře silové může být zase Rusko, a pronikání ekonomické moci Číny. Biden si pokusil naklonit celý region v čele s vlivnou lobby řeckou, pravoslavnou a židovskou. Nezapomněl ani na umírněné muslimské země.
V případě druhého termínu Donalda Trumpa je možné očekávat neočekávatelné, tedy pokračování nevyzpytatelné a těžko odhadnutelné politiky. V případě výhry Joea Bidena a splnění jeho slibů je možné očekávat větší čitelnost a vypočitatelnost a návrat americké síly do regionu, v němž Trumpovi stačily další vojenské základny a zbytek nechal jiným.
U Bidena ovšem hrozí, že případné dobré úmysly mohou dláždit cestu do pekla nestability tak jako řada amerických kroků v letech nedávných.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.