Erdogan navěky prezidentem? Klička v turecké ústavě mu umožňuje obejít limit dvou funkčních období

26. září 2020

Lidé z okolí tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana nedělají žádné tajnosti kolem toho, že současná hlava státu plánuje v příštích volbách znovu kandidovat.

Podle zpravodajského serveru Balkan Insight, který dění v regionu pravidelně monitoruje, je ale v této souvislosti namístě otázka, jestli je to v Erdoganově případě vůbec možné.

Čtěte také

Důvody se takto ptát jsou nasnadě – Erdogan vyhrál prezidentské volby v letech 2014 a 2018, už dvakrát se tedy stal tureckým prezidentem a neměl by mít možnost kandidovat potřetí. Jeho stoupenci, jako třeba lídr nacionalistické Strany národní akce (MHP) Devlet Bahçeli, ale prohlašují, že Erdoganovo jméno na hlasovacích lístcích jednoznačně bude. Co na to říká turecká ústava?

Její článek 101 stanovuje pro prezidenta limit na dvě funkční období. Jak ale Balkan Insight upozorňuje, není to tak jednoduché. Ústavní článek 106 totiž uvádí, že pokud se parlament sám rozpustí a dojde k předčasným volbám, funkční období prezidenta se nepočítají. A protože v Turecku se pořádají parlamentní volby současně s těmi prezidentskými, mohl by Erdogan v takovém případě kandidovat vlastně donekonečna.

Přerod v autokrata

To si alespoň myslí politolog a odborník na volební systémy Emre Erdogan z istanbulské univerzity Bilgi. Podle tohoto akademika, který není s hlavou státu navzdory shodě jmen nijak rodinně spřízněný, ve světě neexistuje žádná další země, kde by stejný princip existoval. A pokud Erdogan do voleb skutečně půjde, může se prý Turecko dostat do společnosti států jako Rusko nebo Turkmenistán, kde prezidenti vládnou klidně 14 nebo 20 let a nehodlají odstoupit.

Čtěte také

Ostatně Erdogan je u moci už podobně dlouho. Třikrát byl zvolený premiérem, dvakrát prezidentem. To dává dohromady 18 let v nejvyšších patrech turecké politiky.

Zároveň toto vládnutí vykazuje čím dál víc autokratických rysů. Připomeňme, že před třemi lety si Turci v referendu odhlasovali změnu politického systému země na prezidentský, čímž hlava státu získala nebývalé pravomoci.

Jeden z oslovených odborníků na turecké ústavní právo pro Balkan Insight uvedl, že pokud by skutečně došlo až na prezidentské volby s Erdoganovým jménem na hlasovacích lístcích, tak by jejich výsledky mohl projednávat dokonce až ústavní soud.

Prezidentova vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) se nicméně proti kritice brání ještě jedním, poměrně zásadním argumentem. Erdogan totiž údajně aktuálně neslouží své druhé funkční období, ale teprve první. Důvod je prý jednoznačný – protože se v Turecku v roce 2017 změnil politický systém, je potřeba funkční období počítat nanovo. To současné by proto bylo teprve prvním. Většina politologů ale takový výklad odmítá.

Pomoc od opozice?

Kritici prezidenta si myslí, že kvůli tomu, co se děje doma i v zahraničí, bude současná hlava státu zcela jistě usilovat o vyvolání voleb do roku 2023. Jenže i když má vládnoucí koalice v parlamentu dostatek hlasů na schvalování zákonů, nedisponuje takovým mandátem, aby změnila ústavu nebo vyvolala předčasné volby.

Čtěte také

K těm by přesto mohlo dojít. Vypadá to totiž, že by v tomto ohledu koalice mohla počítat s pomocí hlavní opoziční síly v zemi – Lidové republikánské strany (CHP).

Opoziční politici si totiž podle politologa Erdogana myslí, že současný turecký lídr by mohl ve volbách prohrát. Zatímco tedy prezident Erdogan bez předčasných voleb nemá šanci znovu usilovat o nejvyšší mandát, opozice v takovém hlasování vidí možnost hlavu státu sesadit.

Recep Tayyip Erdogan dlouho rozděluje Turecko na zhruba dva stejně velké tábory. A přestože se opozice bude snažit semknout a přijít s protikandidátem, který by ho mohl ve volbách porazit, je možné, že mu vyvoláním předčasných voleb dopomůže k setrvání u moci.

Bude to sice legální. Ale jestli také demokratické, to už záleží na úhlu pohledu, dodává politolog Erdogan.

autoři: Matěj Skalický , ert
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.