Terri Schiavová

Do případu se vložil i americký prezident, který neúspěšně usiloval o její záchranu. Základem civilizace je podle něj ochraňovat slabé a v případech, kde jsou vážné pochybnosti a otázky, by měl přednost dostat život. Podobně včera reagoval mluvčí Vatikánu konstatováním, že byl přerušen život, svévolně urychlena smrt, což odporuje základu lidské civilizace. Americká justice ovšem v souladu s názorem osmdesáti procent Američanů dala za pravdu manželovi nevyléčitelně nemocné, že udržování základních životních funkcí u člověka neschopného vnímat a zpracovávat podněty okolí je pouhým prodlužováním utrpení.

Terri Schiavová byla odpojena od přístrojů v souladu se zákonem, ale z toho neplyne, že to bylo v pořádku. U člověka, který nekomunikuje, se přece neví, co chce. Představa o jeho utrpení může být omylem zdravých, kteří si činí nárok posuzovat zájem nemocného svými představami o tom, jaký život má smysl. Pak je zde otázka, zda pokrok medicíny, umožňující udržet člověka při životě, je také závazkem medicíny tak učinit. Pokud řekneme, že nikoli, má pokrok medicíny smysl? Ať už si na tyto otázky odpovíme jakkoli, v konkrétním případě Terri Schiavové nelze hovořit o dobrém konci. Manžel, který za ni zvolil smrt, nedovolil jejím rodičům a sourozencům, aby byli u jejích posledních chvil. Jak přišel na to, že by si umírající nepřála přítomnost rodičů, je nevysvětlitelné. Tvrdostí vůči příbuzným navíc vyvolává pochybnost o své schopnosti soucitu. O soucitu tento příběh nejspíše nebyl. Pak ale o čem byl?