Termín písničkář nemám rád, stejně jako básník s kytarou, přiznává ředitel nakladatelství Houdek

30. srpen 2022

„Jiřího Suchého jsem poslouchal už v prenatálním stavu, protože když mne máma čekala, tak celé dny přehrávala jeho desky a poslouchala jeho písničky v rádiu. Tak mi vlastně způsobila ,infekci‘ Semaforem,“ popisuje ředitel nakladatelství Galén Lubomír Houdek s nadsázkou.

Vedle zdravotnické literatury vydává také nahrávky klasiků českého folku a písničkářství. „Prvního skutečného písničkáře jsem ale viděl až někdy kolem roku 1975 – a byl to Vladimír Merta.“

Čtěte také

Sám nemá rád termín písničkáři, stejně jako třeba básník s kytarou. „Ale máme tady tu tradici už někdy od 20. až 30. let, kdy autoři zpívali své písně – ať už to byla Červená sedma nebo později Voskovec a Werich,“ dodává nakladatel.

„Asi první, kdo tady ukázal, jak se to má dělat, byl Karel Kryl. Ve stejné době už hráli třeba Bob Fridl, Zdena Lorencová a další – a nikdy by nás nenapadlo je tak úplně nazvat jako písničkáře. Vlasta Třešňák to slovo doslova nenávidí. Vláďa Merta má k tomu antitermín ,prosong‘, protože nechce být spojován s protestsongem.“

Víc si ale poslechněte v audiozáznamu pořadu Hovory Petra Viziny.

autoři: Petr Vizina , lup
Spustit audio

Související