Tereza Zavadilová: Západ stále uniká
Postpandemické oživení tuzemské ekonomiky nebude zdaleka tak rychlé, jak se původně počítalo. Loni kleslo české hospodářství měřeno hrubým domácím produktem o 5,8 procenta. Odhady vývoje ze začátku letošního roku počítaly s růstem kolem pěti procent, velkou část lockdownových ztrát by tedy ekonomika bývala umazala.
V posledním týdnu několik významných institucí včetně ministerstva financí a Evropské komise odhady letošního vývoje razantně srazilo. Nejskeptičtější je mezi nimi Česká národní banka, která snížila odhad letošního oživení dokonce pod úroveň dvou procent.
Čtěte také
Mimochodem stojí za zmínku, že právě centrální banka je tím, kdo pomocí prudkého růstu úrokových sazeb ekonomiku sráží, přitom paradoxně vedle brzdícího růstu hospodářství zvýšila odhad růstu inflace, proti kterému se sazbami snaží bojovat.
Ovšem je spravedlivé říci, že centrální banka moc možností nemá. Motor k růstu cen je sice zčásti dovezený ze zahraničí, především v cenách energií a zádrhelech v dodávkách zboží, částečně také psychologický – lidé se bojí dalšího zdražování, což ovšem vede k dalšímu růstu cen. Centrální banka se evidentně razantními zásahy snaží vyvolat dojem, že má situaci pod kontrolou a toto škodlivé inflační očekávání otočit. Což se zatím moc nedaří.
Konkurenceschopnost v Evropě
Mezitím se ale ekonomické zpomalení stává realitou. Podnikům se výrazně zdražují úvěry, takže se zhoršuje výhled podnikatelů do budoucnosti. Úvěry ovšem zdražují i státu, a to si pravděpodobně vyžádá dodatečná úsporná opatření, která opět povedou spíše k hospodářskému útlumu než rozvoji.
Čtěte také
Výhled na vývoj ekonomiky se podobně jako v Česku zhoršil i v Německu. Německý průmysl dostal ránu hlavně kvůli potížím v automobilovém průmyslu, kvůli logistice a nedostatku čipů i lidí. Struktura německého průmyslu je s desetiprocentním podílem automobilového podobná jako v Česku. Premianty ekonomického růstu v Evropě tak jsou nyní i jižní státy jako Španělsko či Itálie, které se od finanční krize potýkaly s vleklými problémy. Je to především tím, že zatímco automobilový průmysl je součástí globálních dodavatelsko-odběratelských řetězců, jižní státy Evropy mají sílu hlavně ve spotřebním průmyslu jako třeba oděvy, který je lokálnější.
Německo, podobně jako Česko, trpí vysokou inflací, taženou opět hlavně průmyslovou složkou. Sousední velmoc ale může těžit z nízkých úroků na euru, protože Evropská centrální banka na rozdíl od české proti inflaci nezasahuje. Českým exportérům zatím příliš nepomáhá ani koruna, ačkoli kurs české měny vůči euru neposílil tak, jak se čekalo. Podnikatelé si už stěžovali, že přestanou být v Evropě konkurenceschopní.
Zpomalené dohánění pandemického propadu znamená, že konvergence Česka, tedy přibližování se životní úrovni vyspělých zemí, se dále zabrzdí. Tím, že Česko není součástí eurozóny, nedosáhne ani na covidové podpory v míře jako členské státy. Přijetí eura si do agendy nedala ani tvořící se vláda. Plán, že doženeme západ, tak stále vypadá jen jako vzdalující se sen.
Autorka řídí byznysový web Newstream.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
