Tereza Zavadilová: Velká hra o plyn na Ukrajině

26. leden 2022

Napětí kolem Ukrajiny už má otisk na finančních a kapitálových trzích i v reálné ekonomice. Další ránu dostaly už tak roztřesené technologické a růstové akcie, které byly miláčkem pandemické doby. Obrat chování způsobily už před pár měsíci rostoucí inflace a utužování politik centrálních bank. Vystrašení investoři se začali obracet k reálnějším firmám, které mají ideálně nějaký fyzický produkt či nezbytnou službu a vytvářejí pravidelný zisk.

Sen o rychlém zbohatnutí se rozplynul a hledají se bezpečné přístavy. 

Čtěte také

Pád rizikových akcií i kryptoměn napětí na východě Evropy tedy jen zesílilo. Že bitcoin propadl na polovinu hodnoty, to asi masu Čechů úplně nemrzí, ovšem svezla se s tím i koruna. Protože tuzemskou měnu stále bohužel podstatná část světa, která rozhoduje, vnímá jako měnu rozvojové země v blízkosti Ukrajiny a tedy jako aktivum rizikové skoro jako bitcoin...

Posilují naproti tomu jistoty a měny vzdálené od potenciálního konfliktu jako dolar či švýcarský frank. České centrální bance se plán na posílení koruny, což má kompenzovat negativní dopady inflace a zvyšování sazeb, zase vzdaluje.

Prudce propadly ruské akcie, o trochu méně prudce i většina burz ve světě. Hrozba války patří nejen pro investory k hrozbě nejhorší.  

Export amerického kapalného plynu do Evropy utrpí

Eskalace politické krize přišla navíc přímo doprostřed krize energetické. S dodávkami plynu do Evropy si Vladimir Putin pohrával už delší dobu. V nezáviděníhodné pozici je nyní Německo, které už zasypala vlna kritiky, že nechce Ukrajině pomoci dodávkou zbraní.

Čtěte také

Na jeho postoji není principiálně nic nového, Němci se od druhé světové války drží v mezinárodních konfliktech celkem pochopitelně pozadu. Ovšem teď jsou ještě v klinči a jistém střetu zájmů kvůli plynovodu z Ruska do Německa s názvem Nord Stream 2, jenž je od září připraven ke spuštění. 

Američané v posledních dnech vyostřili tón proti Německu, že hájí ruské zájmy a upřednostňuje svůj byznys nad mezinárodními závazky. Je to jen ale pokračování rétoriky, kterou Spojené státy častují rusko-německou spolupráci na plynovodu celou dobu. 

Pokud Rusko nezařadí v agresi vůči Ukrajině zpátečku, Evropa na ně uvalí nové obchodní a diplomatické sankce. Ačkoli zahrnutí Nord Streamu 2 do sankcí je věc zcela proti zájmům Německa, přesto jím Němci pohrozili.

Podle některých pozorovatelů to vypadá spíše na tah v diplomatické hře – protože výpady Putina proti Ukrajině stejně tak mohou být především tlakem na Němce, aby jejich úřady plynovod schválily. Putin navíc to, že nebude plynovod používat jako diplomatickou zbraň, dostal jako podmínku. Ani v americkém Senátu ale návrh na sankce zatím neprošel. 

Čtěte také

Proti plynovým sankcím se tak dosud vyjádřili jen Rakušané, protože i v jejich ekonomickém zájmu je, aby tam plyn plynule tekl – a do výstavby plynovodu mimochodem investovala i rakouská OVM. Plyn z Nord Streamu má proudit  i do Česka, které se ale v této velké hře asi vcelku rozumně drží stranou. 

Ani Američané kolem Nord Streamu dlouhodobě nehrají úplně čistou hru. Sice říkají, že cílem jejich kritiky Němců je hrozba přílišné závislosti Evropy na Rusku, ovšem minimálně dílčím důvodem bude to, že pokud se Nord Stream 2 spustí, utrpí tím export amerického kapalného plynu do Evropy. 

Tereza Zavadilová

Němci do výstavby plynovodu investovali podstatnou část z celkových 11 miliard eur a bez ruského plynu stěží zrealizují svůj přechod na zelenou energii. Eskalace politické a bezpečností krize je neradostná. Ve chvíli, kdy jsou zásoby plynu v Evropě nízké a zima tuhá, se už tak rostoucí ceny dostávají pod další tlak. A Američané a Rusové tahají v této poziční hře za delší konec než státy, kde se krize přímo odehrává.

Autorka řídí byznysový web Newstream.cz

Spustit audio