Tereza Zavadilová: Potraviny jako vzácné zboží
Počasí si s námi trošku pohrává. Letošní léto v Česku přineslo několik střídaček tropických veder s něčím, jako je deštivý podzim. Pořád ale lepší než lesní požáry, které drtily jih Evropy, nebo než loňské ničivé záplavy, předtím zase tornáda. Přírodní katastrofy se stávají pomalu normou. Je moc sucho, moc horko, moc deštivo. A to může opět promluvit do inflace, tentokrát té potravinové, a hlavně potravinové bezpečnosti světa.
Vzbouřená příroda ohrožuje výnosy sklizní. Hrozba hladu z třetího světa přitom stále nezmizela – loni nedostatkem jídla trpělo podle světové Organizace pro výživu a zemědělství tři čtvrtě miliardy lidí.
Čtěte také
Indie v červenci kvůli velkým suchům zastavila export většiny rýže. Kritici říkají, že je to trochu tah před nadcházejícími volbami, jak zajistit levnější potraviny, ovšem čisté politikum to určitě není. Vláda se hájí tím, že ceny globálně rostou kvůli politickým restrikcím, klimatickým extrémům i dopadům fenoménu El Niño, který ohřívá oceány.
Spekuluje se, že asijská velmoc zastaví i vývoz cukru, který na burze už tak od loňska citelně zdražil. Indie výrazně zdanila export rýže už loni a zakázala export obilí, protože vlna veder způsobila neúrodu – zákaz vývozu obilí stále trvá. Na světě se ročně sní půl miliardy tun rýže. Její cena se dostala na nejvyšší úroveň od roku 2011, kdy potravinová krize vyvolala bouře především v muslimských zemích.
Záplavy v Pákistánu a monzuny v Indii
Krok Indie znervózněl kupce v rozvojových státech, protože přišel nedlouho poté, co od potravinové dohody o exportu obilí ustoupilo Rusko – a mimochodem stejně jako loni tam pojede vyjednávat turecký prezident Erdogan, jemuž se potravinová diplomacie hodí do politického krámu.
Čtěte také
Podle zprávy Světové banky o potravinové bezpečnosti nějakou formu exportní restrikce na potraviny uvalila letos dvacítka zemí. Bangladéš stejně jako Indie na rýži, Afghánistán na pšenici, Kamerun na olej.
Zatímco moderní západní lidé se trápí tím, zda je pro zdraví dobrý lepek či sacharidy, pro většinu světa jsou obiloviny, hlavně pšenice, kukuřice a rýže tou hlavní potravou a komoditou, jejíž zásoby jsou rozhodující v tom, zda bude hlad, či ne. Krize nejvíce ohrožuje lidnaté africké a asijské státy.
Přírodních katastrofických jevů nějak přibývá. Argentinu coby významného světového producenta sóji a kukuřice trápí největší sucho za 60 let. Brazílie je na tom podobně. Většinu loňské úrody v Pákistánu odplavily povodně a potraviny tam zdražily o polovinu.
Extrémní počasí způsobuje takové paradoxy, že zatímco některé země o svou úrodu přijdou, jinde je nečekaně dobrá. Třeba čeští zemědělci mají štěstí – žně na jižní Moravě hlásí nejvyšší úrodu za dekádu. Podle vědců ale v globále výnosy zemědělské produkce trpí.
V Asii se množí názory, že rostoucí ceny potravin zabrání očekávanému snížení úrokových sazeb, a tedy nakopnutí tamního hospodářství. V propojené ekonomice tak záplavy v Pákistánu či monzuny v Indii může odnést celý svět, nehledě na úrodu na Moravě.
Autorka řídí byznysový web Newstream.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
