Tereza Zavadilová: Nejsou lidi. Ani teď ne

4. leden 2023

Chybějí vám lidi? Pořiďte si virtuálního zaměstnance. Průměrná cena digitálního pracovníka ve 3D za rok je 14 tisíc dolarů, což je o pár set dolarů více než tamní průměrná lidská mzda. Že to zní jako sci-fi? Není. Za takovou cenu prodává virtuální zaměstnance zájemcům čínský technologický gigant Baidu, který se krom jiného na robotiku a virtuální lidi specializuje.

Zájem není malý, virtuální lidi si kupují firmy do zákaznického servisu jako tlumočníky i umělce. Virtuální influenceři mívají totiž klidně i miliony fanoušků a firmy je rády najímají pro své propagační účely, protože podle serveru CNBC u nich nehrozí skandály jako u živých lidí.

Čtěte také

Čína je v některých věcech řekněme vpředu, ale úplně mimo v tomto případě není. Předpovědi o tom, jaké práce kvůli digitalizaci a robotizaci zmizí z povrchu zemského, se stále rychleji zhmotňují v realitu i na Západě, třeba dělníci na pásech či prodavači v supermarketech by mohli vyprávět. Trh práce prochází zásadní změnou a stav, že nejsou lidé, má silnější kořeny, než by se mohlo zdát.

Popandemická situace, která spolu s energetickou krizí a válkou přinesla prudký růst cen po celém světě, vede podle analytiků a institucí svět do globální recese. Ekonomickou recesi a krizi většinou provází růst nezaměstnanosti, protože firmy se chystají na horší časy a šetří. To se ale zatím nestalo. V Německu a Spojených státech, což jsou velmoci udávající také makroekonomický směr vyspělému světu, je stále velice napjatý trh práce. V Německu je dokonce největší zaměstnanost od dob někdejší NDR.

Nová pracovní realita

Čtěte také

K čemu to vede? Nízká nezaměstnanost je dobrou a špatnou zprávou zároveň. Dobrou v tom, že domácnosti lépe snesou drahotu a ekonomickou recesi, když živitelé rodiny nepřijdou o práci anebo si budou schopni rychle nalézt novou. Špatná v tom, že firmy stále musejí o zaměstnance bojovat, nabízet vysoké mzdy až přeplácet, což roztáčí mzdovou spirálu a vede k ještě vyšší inflaci.

V důsledku tedy nízká nezaměstnanost znamená, že centrální banky se mohou letos snažit ještě více šlapat na brzdu v podobě zvyšování úrokových sazeb. Německý silný trh práce dává podle analytiků prostor pro další zvýšení úroků Evropskou centrální bankou. Na druhou stranu inflace v Německu na konci roku klesla výrazněji pod deset procent, takže motor evropské ekonomiky jel lépe, než se čekalo. Ovšem nedostatek lidí je pro německé firmy také nejsilnější bariérou růstu.

Tereza Zavadilová, ekonomická novinářka

Heslo „nejsou lidi“ provázelo poslední předpandemické roky blahobytu. Během covidu se mnoho zaměstnanců rozhodlo opustit trh práce kvůli zdraví nebo třeba péči o jiné. A digitalizace, která nahrazuje lidi, pokračuje dál. Mnoho prací, kde lidské zaměstnance vystřídají ti virtuální anebo mechaničtí roboti, určitě není třeba litovat – často jde o těžké či monotónní práce. Ale že se firmy i politici budou muset na novou pracovní realitu připravit, je čím dál zřetelnější. Minimálně aby jako v Číně nebrali lidé méně peněz než roboti.

Autorka řídí byznysový web Newstream.cz

Spustit audio