Tereza Zavadilová: Je čipová válka. Němci do ní chtějí promluvit
Jak jsou v současném světě důležité paměťové polovodiče, jinými slovy čipy či mikroprocesory, ukázala už takzvaná čipová krize v závěru pandemie. Tehdy kvůli narušení obchodních vazeb fabrikám chyběly čipy a ty nebyly schopné plnit nasmlouvané objednávky, takže nebyly třeba počítače, mobily ani auta.
Poprvé se začalo mluvit o čipové emancipaci a soběstačnosti, protože se ukázalo, že je svět závislý jen na pár globálních výrobcích, a když je problém typu pandemie, dodávky se lehce zhroutí. Mimochodem i tohle přispělo k současné inflaci, protože to vytáhlo ceny momentálně nedostatkového zboží i třeba ojetých aut.
Čtěte také
A přidala se politika. Podobně jako pandemii provázela takzvaná vakcínová diplomacie, tedy kdo kdy a od koho bude tehdy vzácné vakcíny nakupovat, na scénu přišla čipová diplomacie.
Aktuálně do boje o mikroprocesory hlasitě promluvilo Německo. Kancléř Olaf Scholz nyní oznámil, že spolková země dá do podpory čipového byznysu z mimorozpočtového rozvojového a klimatického fondu astronomických 20 miliard eur. Německo chce takto krom podpory špičkových technologií snížit svou závislost na Číně. Není samo. Z čipové diplomacie se totiž stala čipová obchodní válka.
Vlak se rozjel
Spojené státy v roce 2022 kvůli obavám ze zpravodajské činnosti Číny téměř zakázaly dovozy polovodičů do Ameriky. To zásadně srazilo produkci několika čínských čipových gigantů jako například YMTC. K USA se přidali spojenci jako Tchaj-wan, Japonsko a Nizozemsko, kteří neoficiálně zakázali vývoz svých technologií do Číny. Byl to druhý zásadní milník americké obchodní války s Čínou po zákazu vpouštět technologické giganty jako Huawei do strategických zakázek – které jsou v této velikosti pak vlastně všechny.
Čtěte také
Skupina G7 letos mezitím přišla s komuniké, že chce deriskovat a diverzifikovat čipové zdroje. Americký polovodičový gigant Micron hned poté ohlásil miliardovou investici do byznysu v Japonsku.
Čína vrátila úder. V odvetě nejprve zakázala Micronu dovážet technologie do Číny. A zároveň poslala dvě miliardy dolarů domácí YMTC, aby posílila vlastní polovodičovou soběstačnost.
Posledním opatřením Číny byl zákaz exportu drahých kovů, které západní firmy na výrobu čipů používají. Kouzlem nechtěného se tyto kovy jmenují galium a germanium.
Čtěte také
Německo svou čipovou megainvestici už dělá dle regulí zmíněné diplomacie. Pobídku na výstavbu polovodičových fabrik získá nová továrna amerického Intelu v Německu – jemu připadne polovina částky, tedy deset miliard eur. Další miliardy dostane tchajwanský gigant TSMC, světová jednička v zakázkové výrobě čipů, která chce stavět fabriku u Drážďan. Menší část podpory se dostane i na německé firmy jako je Infineon a Robert Bosch.
Že obchodní válka probíhá zrovna v oblasti čipů, není zas tak překvapivé, jak by se mohlo zdát. Čipy jsou srdcem všech elektronických přístrojů, od dětských hraček po zmíněné auto. Vyrábí se jich čím dál více a jsou stále výkonnější. Čipy pohánějí současný technologický výkon světa. Je to levné, ovšem cenné zboží.
Obchodní válka ale nebude mít své vítěze. Pokud si Čína svůj trh uzavře a ohraničí, její giganti jako Xiaomi či Huawei se logicky uzavřou obchodu s americkými a evropskými firmami. Minimálně co do tržeb to spojence zabolí. Vlak už se ale rozjel a Němci udělali dobře, že se zařídili pro sebe. Po Spojených státech, které daly do podpory čipů 50 miliard dolarů, se stali největším čipovým investorem na světě.
Autorka řídí byznysový web Newstream.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
