Tereza Zavadilová: Pomáhat je lákavé. Ale opatrně
Problémy s čipy přinesla podobně jako třeba logistické kolize koronavirová pandemie. Během ní totiž výrazně vzrostla poptávka po technologických přístrojích a hračkách, které čipy využívají – od tabletů pro děti učící se doma po domácí fitness. Výrobci procesorů přestali poptávku stíhat.
To dolehlo těžce na mnohé sektory včetně autoprůmyslu: doteď se na nová auta čeká velmi dlouho, nové modely mívají horší výbavu než ty starší a prudce se zvýšila cena ojetin. Nedostatek čipů je jedním z motorů růstu inflace.
Čtěte také
Tedy, doteď byl. Kolo štěstěny se rychle otáčí. Velcí výrobci čipů začali sýčkovat, že to jde s odvětvím z kopce, výhledy jsou mizerné a poptávka po procesorech začala prudce padat. Důvodem je to, že vlivem vysoké inflace už začíná klesat poptávka po zboží a výrobci mají méně objednávek. Nejvíce se bojí propadu poptávky v Asii. Druhým – ještě paradoxnějším – důvodem je to, že odvětví doplácí na dobrý úmysl států pomoct mu z krize.
Nejpatrnější je to ve Spojených státech. Prezident Biden podepsal zákon, který má čipovému průmyslu přihrát 52 miliard dolarů – myšlenka vznikla na jaře uprostřed čipové krize a jejím cílem bylo posílit polovodičovou soběstačnost Ameriky. Podobně se snaží i další státy – celkem odstartovaly stavby dvou desítek velkých závodů.
Chuť investovat do byznysu
Čtěte také
Nastalo to, že investoři kvůli státním miliardám proudícím do odvětví čekají, že čipů nakonec bude přebytek. Zákazníci se navíc čipy masivně předzásobili. To spolu s hrozbou recese sráží ceny akcií, tedy výhledy do budoucna čipových firem.
Čipový příběh je celkem varovný. Pandemie s sebou přinesla potřebu bezprecedentních státních zásahů do běžného života i ekonomiky, od zavírání obchodů a lidí v lockdownech po vyplácení všemožných dávek. Válka a související energetická krize, které také ohrožují základní jistoty lidí, tuto tendenci dále prohlubují. Pak se i ze státních zásahů v dobré víře mohou stát problémy.
Největším rizikem jsou trvalé zásahy do běhu věcí. Jednorázová válečná daň z mimořádných zisků systém neohrozí, dlouhodobá zátěž některých sektorů už ano, minimálně tím, že vlastníci přestanou mít chuť do byznysu investovat.
Varovným příkladem mohou být zásahy z finanční krize: takzvaná solidární daň pro lidi s vysokými příjmy zůstala v tuzemském daňovém systému natrvalo. Banky mají kvůli značné regulaci a administrativě tak neatraktivní a drahé investiční služby pro běžné občany, že vedle nich vyrostla džungle pochybných investičních pseudofondů a dluhopisů, které nikdo nereguluje.
Na zásahy do životů lidí i do trhu se lehko zvyká, vyhlásit mimořádný stav není tak složité. Zvláště v éře populistů to může být nebezpečná zbraň.
Autorka řídí byznysový web Newstream.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
