Tereza Zavadilová: Jak centrální banky všude na světě bojují s inflací
Soudě dle posledních reakcí centrálních bank, s nastupujícím podzimem se do úřadů vrátil strach z inflace. Švédsko zvýšilo základní úrokovou sazbu o celé procento nahoru, britská Bank of England zvažuje zásah o tři čtvrtě procentního bodu, což by bylo nejvyšší jednorázové zvýšení za 33 let.
Americký Fed se chystá na stejnou razanci – úroková sazba, která byla začátkem roku na nule, nyní podle očekávání překročí tři procenta a do konce roku nejspíše čtyři.
Čtěte také
Skoro to vypadá, jako by centrální banky chtěly rychle zaškrtit ekonomiku, aby přišla recese. Nikdo to asi nahlas nepřizná. Současná situace je ale netypická v tom, že vysokou inflaci provází nízká nezaměstnanost – a to i v zemích, které dlouhodobě mívaly nezaměstnanost spíše vyšší. A nízká nezaměstnanost bankéřům dovoluje silnější protiinflační zásah.
V Německu každá druhá firma má potíže sehnat zaměstnance. Podniky si podle nového pracovního průzkumu portálu Indeed dokonce houfně stěžovaly na nový trend – zájemci jim během přijímacího procesu prostě zmizí anebo se první den do práce vůbec nedostaví. Nejhorší je situace ve službách.
Nejhorší koktejl pro ekonomiku a společnost
Čtěte také
Za toto chování může fakt, že lidé si stále mohou vybírat z mnoha nabídek, a to v kontextu rychle stárnoucí populace a také pandemie, která zpřeházela hodnoty, zdraví a možnosti řadě lidí. V Česku je nezaměstnanost velmi nízká už dlouho a na zvyšování sazeb zatím nereagovala.
Totéž je v mnohem konkurenčnějším prostředí Spojených států. Amerika se za exprezidenta Trumpa snažila tolik omezit migraci především z Latinské Ameriky, až jí chybí lidé. Zatímco dříve připadalo na jednoho nezaměstnaného 1,2 pracovního místa, nyní po pandemii jsou to dvě místa. Británie má s výsledkem 3,6 procenta nejnižší nezaměstnanost za 48 let. Málo lidí a mnoho volných míst je také tím, co ještě více zvyšuje inflaci – firmy se snaží přeplácet zájemce, i své lidi, aby neodešli.
Pokud nastane recese, podniky přestanou najímat lidi, možná budou kvůli nižším zakázkám dokonce propouštět. V některých místech se to už děje, především kvůli vysokým nákladům za energie, které ženou ceny zboží mimo možnosti. To ochladí trh práce a centrální bankéři se modlí za to, aby to zchladilo také ceny.
Jenže: Bankéři hrají poněkud rizikovou hru. Protože nejhorší koktejl pro ekonomiku a společnost je kombinace vysoké inflace a nezaměstnanosti. Tak snad se snaha ochladit ceny nevymkne kontrole.
Autorka řídí byznysový web Newstream.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
