Tereza Šimůnková: Vedlejší škody kampaně MeToo
Když v říjnu 2017 propukla kampaň #MeToo, vítala ji část veřejnosti s úlevou jako zaslouženou satisfakci za zneužití moci některých vysoce postavených mužů nad některými ženami. Očekávání bylo následující: pokud zaměříme pozornost na případy sexuálního obtěžování, nebo dokonce sexuálního násilí, a pokud náležitě potrestáme viníky, predátory to odradí.
Již záhy byly ale slyšet hlasy o poznání skeptičtější. Ty předpovídaly vedle pozitivních změn i logické důsledky negativní – jako třeba vznášení křivých obvinění anebo vznášení obvinění, která mají reálný základ, ale jejichž načasování nepěkně zavání politickou objednávkou.
Čtěte také
Že se obé potvrdilo, bylo nevyhnutelné již jenom aritmeticky – připomeňme, že MeToo mělo například v USA skutečně masivní rozměry, v Česku jsme měli možnost poznat jeho jen velice slabý odvar.
#MeToo ale přineslo mnohem překvapivější vedlejší škody. Například to, že snaha o totální korektnost a o absolutní eliminaci situací, které by nějakým, i jen teoretickým způsobem, umožňovaly obtěžování, povede k tomu, že se jim muži začnou vyhýbat. To znamená, že do projektů, na pracovní cesty, k mentoringu, po práci na drink a k dalším důležitým sociálně-pracovním aktivitám budou raději zvát jen kolegy – muže, aby se nevystavili nebezpečí křivého nařčení.
Pánské kroužky?
Škraloup sexuálního predátora s člověkem totiž jakýmsi způsobem zůstává, byť se u soudu později prokáže opak. Tyto obavy zformulovala již po roce kampaně studie Houstonské univerzity: již tehdy třeba více než deset procent zástupců obou pohlaví ve vedoucích funkcích přiznalo, že budou méně než dřív najímat atraktivní ženy. Toto číslo v jiném průzkumu o další rok později stouplo na 20.
Čtěte také
Schůzkám jeden na jednoho se vyhýbala třetina mužů, pětina odmítala bližší spolupráci se ženami typu byznys tripů či pracovních večeří. V jiných výzkumech to byly naopak ženy, které vyjádřily obavy o své manžely, bratry, syny.
Bezpečí na pracovišti pro ženy se po MeToo zvýšilo, zvýšila se ale i nejistota, co to je společensky vhodné chování, stoupla veřejná kontrola a také se zvedla míra hlášení případů, které by ještě nedávno nikoho nenapadlo hodnotit jako problematické. Navzdory tomu, že #MeToo utichlo, se tato sociální patologie táhne dál.
Jedna z aktuálních studií se týká univerzit. Univerzitní prostředí bylo také hojně kritizované jako sexistické, v mnoha případech po právu. Studie ale dokládá, že MeToo negativně ovlivnilo kariérní růst mladých ekonomek – z výše popsaných důvodů totiž nyní začínají méně nových výzkumných projektů. Muži se jich začali stranit.
Jenomže nemožnost odborného mentoringu a schůzek jeden na jednoho znamená, že mladé ženy přicházejí o cenné kariérní poradenství. #MeToo se zaměřilo na sexuální obtěžování na pracovišti s cílem zlepšit podmínky pro ženy. Jestliže ale militarizovalo vztahy do té míry, že ženám ve skutečnosti komplikuje pracovní život, a naopak vytváří tak kritizované „pánské kroužky“, bylo skutečně úspěšné?
Autorka je publicistka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
