Teotihuacán - město bohů

V dobách před naším letopočtem existovaly v oblasti mexického údolí civilizace, po kterých se mnoho památek nedochovalo. Jejich stopy a dílo zůstanou navždy ztraceny pod nánosy lávy, kamení a prachu, kterými jejich existenci ukončily před 2000 lety sopky Xitle a Popokatepetl. Obyvatelé, kteří katastrofu přežili, se znovu vzchopili a založili nové centrum civilizace, která po celá další staletí ovlivňovala mezoamerické kultury - Teotihuacán. Pod jejich vlivem či nadvládou se vyvíjely Mayové i Aztékové

Stojíme na nástupním ostrůvku Central del Autobuses de Norte v Mexiko City. Čeká nás necelých 50 kilometrů dlouhá cesta, která, jak se ukáže, trvá asi hodinu. Jedeme severovýchodním směrem, před námi se rýsuje obrys posvátné hory Cerro Gordo a brzy již vidíme dominanty našeho cíle. Pyramidy Slunce a Měsíce v Teotihuacánu. Jsme na místě, ve výšce asi 2200 metrů nad mořem.

Teotihuacán byl založen kolem roku 100 před naším letopočtem nám dosud neznámou civilizací. Měl představovat posvátný obraz vesmíru i s "podsvětím", tvořeným komplexem podzemních chodeb a jeskyní, který sloužil k různým obřadům včetně obětování lidí a pohřbům. Komplex se nachází pod pyramidou Slunce, která se tyčí 65 metrů nad okolní krajinu, je největší stavbou zde a třetí největší pyramidou na světě.

Můžeme zde vidět na 110 nejrůznějších chrámů, většinou postavených kolem "Cesty mrtvých", což je ulice široká asi 40 metrů a dlouhá 2,5 km, procházející celým městem z jihu na sever, směrem k posvátné hoře Cerro Gordo, na jejímž severním konci za Platz de Mondes stojí pyramida Měsíce.

Nejdůležitější, největší a nejmonumentálnější je chrám Opeřeného hada - Quetzalocoatla, stojící v jižní části města na čtvercové plošině o délce stran 400 metrů, dnes nazývané Citadela. Má tvar terasovité pyramidy a původně dosahoval výšky 21 metrů. Mezi bohatou výzdobou vynikají nespočetné hlavy hadů, výhružně se tyčící ze stěn pyramidy, které i dnes působí zneklidňujícím dojmem, i přesto že již nemají své původní svítivé obsidiánové oči. Obrovský náboženský význam tohoto chrámu potvrzuje 260 bojovníků obětovaných a pohřbených zde, společně s množstvím zbraní, lidských čelistí, jež byli trofejemi těchto bojovníků.

Tato společnost, která musela být na vysokém stupni rozvoje, se bohužel nedopracovala k vývoji písma. Chybí nám tudíž mnoho nenahraditelných informací o jejích zvycích, kultuře a historii. Víme však, že ve své době, díky své velikosti a vojenské síle, měla obrovský vliv na ostatní mezoamerické kultury, s nimiž nejen válčila, ale vedla i čilý obchodní život.

Teotihuacán měl rozvinutou řemeslnou výrobu a zdroje kvalitního obsidiánu (vulkanického skla), který pro ostatní kultury měl klíčový význam, neboť neznaly kovy. Největšího rozmachu obchodu dosáhli "Teotihuacánci" zřejmě ve 3. stol. n. l. Předměty původem z Teotihuacánu byly nalezeny v mayských městech vzdálených více než 1000 km.

Existují i teorie, že se mayští vládci vydávali do Teotihuacánu pro potvrzení jejich práva vládnout. Vznikla tak "kultura Esperanta", což je termín, který označuje směs teotihuacánské a mayské kultury. Mluví se o ní převážně ve spojení s městem Kaminaljuyú v Guatemale, které Teotihuacánci dobyli a přestavěli po vzoru svého rodného města, avšak s podstatným mayským vlivem. Toto město se rozrostlo asi na 15 000 obyvatel, především kvůli kvetoucímu obchodu. Po pádu Teotihuacánu brzy zmizelo i Kaminaljuyú.

Kolem roku 500 n. l. začal konečný úpadek tohoto "božského" města, které po generace ovlivňovalo dění celé mezoamerické populace. Důvod úpadku není znám, ale kolem roku 750 n. l. se zhroutilo úplně. Nejčastěji jsou uváděny dvě teorie. Jedna tvrdí, že došlo k organizovanému povstání, při kterém bylo město zničeno. Podle té druhé bylo město zpustošeno a vypáleno, možná Toltéky.

Dnes je toto místo oblíbenou turistickou lokalitou, kudy denně proudí davy lidí, což by vás ovšem od jeho návštěvy nemělo odradit.