Taková zvláštní zimní dovolená. Před 80 lety norští odbojáři zabránili nacistům získat jadernou bombu
Přesně před osmdesáti lety začala jedna z nejúspěšnějších sabotážních akcí druhé světové války, díky níž se podařilo výrazně zpomalit nacistický jaderný program. „Je to součástí školních osnov, není to nijak nafouknuté. Byla to sabotážní operace proti velmi důležitému cíli,“ konstatuje norský velvyslanec v Česku Victor Conrad Rønneberg, který je příbuzný s velitelem operace Joachimem Rønnebergem.
Během operace Gunnerside komando osmi norských partyzánů bez jediného výstřelu proniklo do nacistické továrny na těžkou vodu a trhavinami, kde zlikvidovali výrobní zařízení. Předcházela jí operace Freshman, ta ale v listopadu roku 1942 skončila tragédií, když se dva dopravní kluzáky ve špatném počasí zřítily a přeživší byli Němci chyceni a popraveni.
Po ní následoval výsadek pěti Norů vycvičených ve Velké Británii. „Všichni měli spoustu zkušeností s pohybem v přírodě, takže to pro ně nebyl problém. Část z nich byla také přímo z Rjukanu, takže dobře znali okolí. Nejmladší z nich byl zároveň jejich velitelem, Joachim Rønneberg, bylo mu v té době 23 let,“ popisuje velvyslanec.
Čtěte také
Doplňuje i krátkou historku o lovci, který skupinu náhodně objevil v horách. Zajali ho a vyslýchali, jestli není nacista. „On jim odpověděl, že je. Podle mě jim to nejspíš řekl proto, že si myslel, že jsou to Němci. Nečekal, že by tam potkal norské partyzány z Británie,“ uvádí.
Odbojáři následně řešili, jestli ho mají zabít nebo propustit a riskovat tím ohrožení operace. Rønneberg prý nakonec rozhodl, že muže propustí. „Měli štěstí, protože kdyby ten lovec byl opravdový nacista, tak by to jejich operaci vážně ohrozilo,“ dodává.
Zvláštní zimní dovolená
Členové skupiny na sobě nosili britské uniformy, pro případ, že by je zatkli nebo zabili. V takovém případě by je identifikovali jako britské vojáky a nepřišla by vlna pomsty na místních obyvatelích. Na místě také nechali několik věcí včetně samopalu, aby nacisty zmátli ohledně toho, kdo akci provedl.
Cílem operace byla továrna Vemork, která se nachází v údolí u hluboké soutěsky. Přes tu partyzáni nakonec pronikli, když ji upřednostnili před střeženým lanovým mostem. „Vedli dlouhou debatu, jak se do té továrny dostat, protože celé to zařízení bylo velmi důkladně chráněno. Nakonec se rozhodli pro soutěsku, přes kterou se podle Němců nedalo projít,“ přibližuje Rønneberg.
Sestup začal těsně před půlnocí a už za několik hodin byli všichni zpět – během celé mimořádně úspěšné operace se navíc nikomu nic nestalo. Odbojáři pak podle plánu zamířili na sever a poté obrátili směrem do Švédska – zabralo jim to 18 dní, během kterých na běžkách urazili na 600 kilometrů.
„Museli si obstarat jídlo a nacisté samozřejmě spustili rozsáhlou pátrací operaci. Hledat v rozlehlých horách někoho, kdo má bílé maskovací oblečení, ale není jednoduché. Překročili hranice do Švédska a někteří z nich se ještě vrátili do Anglie. Když pak Joachim Rønneberg mluvil o jejich akci, označoval to jako ‚takovou zvláštní zimní dovolenou‘,“ líčí diplomat.
Čtěte také
Sám Rønneberg o ní ale až do 70. let příliš nemluvil, příběh se však po válce stal námětem filmových zpracování a před několika lety i historicky věrné minisérie z norské produkce.
„Na začátku ale sami nevěděli, co přesně dokázali, nechápali, proč byla jejich mise tak důležitá, v životě neslyšeli o nějakém nacistickém jaderném programu. Takže až po výbuchu jaderné bomby nad Hirošimou pochopili, čemu se celá jejich operace snažila zabránit,“ uzavírá norský velvyslanec.
Jak Norsko poznamenala nacistická okupace? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
